Článek
Příbuzné kmeny kvasnic nehledali výzkumníci zdaleka jen v pivu, chlebu a víně, ale také v hnoji, na termitištích, v kůře stromů, infikovaném nehtu čtyřleté australské dívenky, fermentovaných žaludech ze Severní Koreje, koňských exkrementech, v octomilkách, lidské krvi, ropě, mořské vodě a shnilých banánech, píše časopis Nature.
Pět let genetikové Gianni Liti z francouzské Univerzity Azurového pobřeží a Joseph Schacherer ze Štrasburské univerzity sháněli vzorky kmenu kvasinky pivní Saccharomyces cerevisiae prakticky od každého, koho potkali. Mimo jiné i od lékařů, kteří ve Francouzské Guyaně zkoumali lidské výkaly, či od mexických výrobců tequily.
Podobnost s tezí o původu lidstva
Podle expertů sehnat tisíc kmenů vinných kvasinek není až tak obtížné – oni ale chtěli posunout bádání dál. Šlo jim o málo známé divoké kmeny žijící na celém světě v nejrůznějších prostředích.
A výsledek je opravdu překvapivý. Veškerý kvas prý původně pochází z Číny. Vodítkem bylo už to, že kvasinky v říši středu a jejím okolí jsou ze všech na světě geneticky nejrozmanitější. Sám akademik Liti už na tento fenomén narazil dříve, když s čínskými experty zkoumal kvasinkové kmeny v pralesních porostech.
Dalekosáhlý výzkum teď potvrdil, jak výjimečný je kvas z Dálného východu. Větší rozdíly jsou totiž mezi kvasinkami z Tchaj-wanu a Chaj-nanu, tropických ostrovů ležících u pevninské Číny, než mezi kmeny ze Spojených států a Evropy, které přitom dělí celý Atlantik.
„Hypotéza o čínském původu všech kvasinek je v podstatě obdobou africké hypotézy o původu lidstva,“ píše Nature. Také druh Homo sapiens v Africe vykazuje největší genetickou rozmanitost ve srovnání s obyvatelstvem na zbytku planety.
A podobně i kvasinky, když se šířily z Dálného východu, lidé podle časopisu „domestikovali“, aby mohli vyrábět své nejznámější kvasné produkty: pivo, chléb a víno. Kvůli tomuto „výběru“ je ovšem jejich genetická rozmanitost ve zbytku světa nižší.
