Hlavní obsah
Myš domácí (Mus musculus). Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Vědci odhalili matrjoškovou hybridní zónu u myších parazitů

Výzkumnému týmu Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR se povedlo ve volné přírodě popsat neznámou hybridní zónu parazitů myší. Jde o více hybridních zón setkávání živočichů v sobě, v tomto případě paraziti kopírují genetickou strukturu hostitelů – proto je vědci označili za „matrjoškové“. Objev, který může zlepšit pochopení vzniku a šíření nových infekčních nemocí, publikoval časopis Molecular Ecology.

Myš domácí (Mus musculus). Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Vědci odhalili matrjoškovou hybridní zónu u myších parazitů

Hybridní zóna je označení oblasti, kde se dotýkají dva různé živočišné druhy či poddruhy – a jejich křížením vzniká plodné potomstvo.

Výzkum tisíců hlodavců odhalil, že každý hostitelský poddruh má geneticky unikátní parazity, a to rovněž na úrovni samostatných druhů nebo poddruhů. Ti se v myší hybridní zóně též kříží a vytvářejí svou vlastní hybridní zónu.

„Jde doslova o hybridní zóny v hybridních zónách, proto jsme je nazvali matrjošková hybridní zóna,“ vysvětlila vědkyně Joelle Gouy de Bellocq z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

„Hybridizace u parazitů je sice známa, hybridní zóny parazitů ale překvapivě nebyly ve volné přírodě doposud popsány,“ doplnil další člen výzkumného týmu Stuart J. E. Baird.

Záhada hybridních zón

Hybridní zóny mohou mnohé prozradit o evolučních procesech, třeba i o samotném vzniku druhů. Tajemstvím však je kupříkladu to, jak se tyto hybridní zóny udržují a jak je možné, že se postupně oba druhy kompletně nepromíchají a hybridní zóny tedy postupně nezaniknou.

V rámci hybridní zóny myší se v ČR zkoumali dva paraziti: roup myší, který patří k běžným střevním parazitům myši, a houba z příbuzenstva kvasinek, která se nachází v jejich plicích.

Na území ČR se těchto hybridních zón vyskytuje hned několik. Známe zde mimo jiné zónu mezi ježkem východním a západním, vránou obecnou černou a vránou obecnou šedou, nedávno potvrzenou kontaktní zónu mezi slepýšem křehkým a východním, a nakonec hybridní zónu mezi dvěma myšími poddruhy: myší domácí a myší západoevropskou.

Tato zóna se rozpíná od Severního moře až po Středozemní moře. Česko protíná v jeho nejzápadnějším výběžku. Studiu evolučních procesů v této oblasti se dlouhodobě věnují zoologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, kteří v předchozích zkoumáních ukázali, že hybridní zóna se udržuje hlavně díky nižší plodnosti hybridů.

Poslední roky studovali genetickou variabilitu nejrůznějších parazitů u obou myších poddruhů a jejich hybridů. V rámci hybridní zóny myší se u nás detailně zkoumali dva paraziti: roup myší (Syphacia obvelata), který patří k běžným střevním parazitům myši, a houba z příbuzenstva kvasinek Pneumocystis murina, která se nachází v jejich plicích.

Zjistilo se, že oba paraziti kopírují genetickou strukturu svých hostitelů, tím pádem zároveň vytvářejí hybridní zónu s hybridními (rekombinantními) jedinci. Právě tito rekombinantní jedinci často bývají příčinou vzniku nových chorob nebo šíření závažných epidemií jako španělská chřipka, případně mohou stát za vznikem rezistence k různým lékům.

Zjištění vědeckého týmu tak podle Akademie věd patří k významným objevům. Matrjošková hybridní zóna totiž vytváří nové podmínky pro studium evolučních procesů, které utvářejí vztahy mezi parazity a jejich hostiteli, což může zásadně přispět k pochopení vzniku a šíření nových infekčních onemocnění.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků