Hlavní obsah
Katherine Johnsonová (1918–2020). Foto: Profimedia.cz

Ve 101 letech zemřela matematička NASA Katherine Johnsonová. Počítala trajektorie raket

Ve věku 101 let zemřela v pondělí význačná matematička amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Katherine Johnsonová. Vědkyně počítala pro první kosmické mise trajektorie raket a oběžných drah a její práce pomohla uskutečnit přistání astronautů na Měsíci. John Glenn, první Američan na oběžné dráze, si před historickým letem vyžádal, aby tato Afroameričanka ručně překontrolovala letové údaje stanovené počítačem.

Katherine Johnsonová (1918–2020). Foto: Profimedia.cz
Ve 101 letech zemřela matematička NASA Katherine Johnsonová. Počítala trajektorie raket

Šéf NASA Jim Bridenstine ocenil Johnsonovou za to, že nejen pomohla rozšířit hranice pro kosmické lety, ale i díky ní se toto odvětví otevřelo ženám a zbavilo se rasových předsudků.

„V NASA nikdy nezapomeneme na její odvahu, vedení a milníky, kterých bychom bez ní nemohli dosáhnout. Budeme dále neúnavně rozvíjet její odkaz a práci, abychom rozšířili možnosti pro každého, kdo může přispět k nekončící snaze o rozvoj lidského potenciálu,“ uvedl Bridenstine v prohlášení.

Úřad o ní na Twitteru napsal tato hezká slova: „Holčička, která ráda počítala, se stala ženou, která nás inspirovala k tomu, abychom měli neskutečné sny.“

Převést nápady vizionářů do přesné řeči čísel

„My všichni si většinou myslíme, že létání do kosmu je o lidech, kteří sedí v kabině kosmické lodě, nebo o lidech, technicích a vědcích, kteří tu kabinu a nosnou raketu vymysleli a postavili,“ okomentoval to pro Novinky popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, předseda astronautické sekce České astronomické společnosti.

„Ale už jen málo z nás si uvědomuje, že spolu s nimi byla na samém počátku i skupina dalších lidí, kteří museli všechny ty nápady vizionářů a techniků převést do řeči čísel a přesných výpočtů,“ zdůraznil.

Pokud řekne, že jsou v pořádku, pak jsem připraven letět.
John Glenn

V dobách začátku pilotované kosmonautiky to podle Halouska byla ve Spojených státech skupina mladých černošských matematiček, bez kterých by nebyly programy Mercury a Gemini, bez kterých by se neprošli američtí astronauté po Měsíci.

„Nedílnou součástí tohoto týmu, později jednou z jeho vůdčích tváří byla i Katherine Johnsonová. Žena s matematickým nadáním od boha, která jen s pomocí logaritmického pravítka, tužky a sešitu dokázala propočítat ty nejsložitější trajektorie. Později pomocí prvních strojních kalkulaček, ještě později pomocí prvních automatických počítačů IBM. Ale především díky své hlavě a matematickým dovednostem,“ popsal Halousek, který je i předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news.

Práce Johnsonové tak například přispěla k úspěchu Alana Sheparda, který se v květnu 1961, měsíc po historickém letu sovětského kosmonauta Jurije Gagarina, stal prvním Američanem ve vesmíru. Její výpočty byly klíčové i pro mise Apollo, jejichž cílem bylo přistání Američanů na Měsíci, a pro program amerických raketoplánů.

V roce 1962 požádal Glenn před prvním orbitálním letem inženýry, aby Johnsonová přepočítala výsledky, které pro misi od startu až po přistání v oceánu stanovil počítač.

„Pokud řekne, že jsou v pořádku, pak jsem připraven letět,“ vzpomínala po letech na událost a Glennova slova. Matematička tehdy s pomocí stejných vstupních dat přepočítala výsledky stanovené počítačem, a to pouze za použití mechanické kalkulačky.

A něco takového se dělo často, astronauti toto ověření chtěli po ní či po některé z jejích kolegyň, například Dorothy Vaughanové a Mary Jacksonové.

Trajektorie pro setkání lunárního a velitelského modulu

Sama Johnsonová jako svůj největší přínos vesmírným misím považovala podle NASA výpočet trajektorií pro setkání lunárního a velitelského modulu na oběžné dráze kolem Měsíce.

Na odpočinek odešla v roce 1986 po 33 letech práce pro americký vesmírný program. „Milovala jsem každičký den své práce,“ řekla.

V roce 2015 Johnsonovou tehdejší šéf Bílého domu Barack Obama ocenil prezidentskou medailí Svobody, což je nejvyšší americké civilní vyznamenání.

O její práci (a také dalších dvou černošských matematiček a fyziček, zmíněné Vaughanové a Jacksonové) pro NASA vypráví životopisný snímek Skrytá čísla, který si vysloužil nominaci na Oscara.

„Těmto ženám vděčíme v kosmonautice za mnoho,“ uzavřel Halousek.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Související články

Výběr článků