Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Milan Malíček, Právo

Třetina začínajících učitelů zvažuje podle průzkumu odchod ze své školy či přímo ze školství

Zhruba třetina začínajících učitelů uvažuje v prvním roce po svém nástupu do povolání, že změní školu nebo zcela odejde ze školství. Důvodem bývá většinou pocit, že má jejich povolání malou prestiž. Mezi další časté příčiny, proč se začínající kantoři rozhodnou ve školství skončit, patří problémy v komunikaci s rodiči. Vyplývá to z průzkumu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně.

Ilustrační foto Foto: Milan Malíček, Právo
Třetina začínajících učitelů zvažuje podle průzkumu odchod ze své školy či přímo ze školství

Autoři studie z MUNI představili její výsledky na úterní konferenci Národního institutu pro další vzdělávání. Průzkumu se zúčastnilo 380 začínajících učitelů ze šesti krajů ČR. Jeho součástí byl také kvalitativní výzkum, při kterém autoři studie vedli rozhovory s 20 učitelkami ve věku do 30 let. Projekt se konal v letech 2015 až 2017.

Žáci učitele ve škole spíš drží, než by je ze školství vyháněli.
Světlana Hanušová, spoluautorka průzkumu

Kolem 70 procent dotázaných pedagožek a pedagogů v šetření uvedlo, že by chtělo ve školství zůstat. Zhruba pětina sdělila, že chce setrvat, ale ráda by změnila školu. Asi desetina pak řekla, že by chtěla zcela změnit svou profesi.

Žáky i kolegy hodnotí většinou kladně

Největší nespokojenost vyjadřovali učitelé se svým pocitem, že je společnost nedoceňuje. Stěžovali si také na komunikaci s rodiči. Naopak převážně pozitivně hodnotili žáky, kolegy a vedení školy.

Přibližně 90 procent učitelů, kteří začali nedávno učit, uvedlo, že má pocit, že si jich žáci váží. Nekázeň dětí respondenti označovali často jako výzvu, kterou by chtěli překonat.

„Žáci tedy učitele ve škole spíš drží, než by je ze školství vyháněli,” shrnula spoluautorka průzkumu Světlana Hanušová.

Vysoká škola je na praxi nepřipravila dostatečně

Podle Hanušové většina začínajících učitelů tvrdí, že se necítí připravena na komunikaci s rodiči. Mají prý výhrady k tomu, jak je na praxi připravila vysoká škola.

„Nevědí si rady s různorodostí názorů rodičů, když třeba někteří rodiče říkají, že si třída ve výuce málo hraje, a jiní jsou zase přesvědčeni, že je to moc,” vysvětlila.

Jen necelá desetina respondentů na konci roku 2017 uvedla, že se setkala s funkčním systémem uvádění učitelů do praxe. „Často tehdy vypovídali o absenci programu pro uvádění učitelů,” řekla Hanušová.

Pokud se dostali do neshod s vedením školy, stávalo se to podle ní důvodem k jejich úvahám o změně školy. Dodala, že tito učitelé nicméně většinou nechtěli úplně opustit učitelskou profesi.

Stížnosti na platy

Hanušová rovněž upozornila na to, že si začínající pedagogové stěžují na platy, které podle nich neodpovídají náročnosti práce. Průměrný plat učitelů v ČR byl podle ministerstva školství v prvním pololetí letošního roku 37 235 korun.

Průměrný vysokoškolák ve veřejné správě a službách bral v ČR podle ministerstva práce měsíčně 46 572 Kč hrubého, tedy o pětinu více než učitel. Soukromé společnosti vyplácely lidem s vysokoškolským vzděláním průměrně 57 721 Kč měsíčně, což je o 35 procent vyšší částka, než měli pedagogové.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků