Hlavní obsah
První bezpilotní letoun VUT kompletně vytvořený s pomocí 3D tiskárny Foto: FSI VUT

Student z Brna vytvořil bezpilotní letadlo kompletně na 3D tiskárně

Přes 140 hodin zabralo vytištění všech dílů pro první bezpilotní letoun Vysokého učení technického (VUT) v Brně, který byl vytvořený jen pomocí 3D tiskárny. Letoun VUT 714 FDM navrhl a vyrobil student Fakulty strojního inženýrství (FSI) Martin Sladký pod vedením Petra Dvořáka z Leteckého ústavu dané fakulty na VUT. Cílem je osadit letoun autopilotem a kamerami a využít ho pro snímkování zemského povrchu.

První bezpilotní letoun VUT kompletně vytvořený s pomocí 3D tiskárny Foto: FSI VUT
Student z Brna vytvořil bezpilotní letadlo kompletně na 3D tiskárně

„Letadlo je slepeno z 22 kusů, některé kusy se ale tisknou společně. Celkový čas tisku trval 140 hodin a 44 minut čistého času. V běžném provozu nám zabral necelé dva týdny,“ uvedl Martin Sladký.

Student Martin Sladký, autor letounu

Foto: FSI VUT

Při tisku větších dílů se sice použily profesionální 3D tiskárny, které mají odborníci z Leteckého ústavu FSI VUT k dispozici, přibližně polovina dílů ale vznikla na stolní tiskárně. Ta by podle výzkumníků zvládla vytvořit i celý letoun, proces by však trval déle.

Přenositelnost 3D tisku v takovém rozsahu na velká dopravní letadla se nejeví reálně. Potenciál má ale jeho využití pro menší bezpilotní prostředky.
Petr Dvořák, Letecký ústav

Drak letadla váží 1290 gramů, což odpovídá přibližně 430 metrům filamentu, tedy tiskové struny využívané v 3D tiskárnách. Pro tisk tým použil filament z materiálu PLA.

Vlákno PLA (z angl. polymléčná kyselina) je biologicky rozložitelný polyesterový výrobek z rostlinných materiálů. Syntetické PLA vlákno bylo objeveno v roce 1932, v 50. letech se začala PLA vlákna pokusně používat k výrobě chirurgických nití a implantátů. Nyní se uplatňují například u plošných textilií, jde navíc o často používaný materiál právě pro 3D tisk.

„Jedná se o standardní materiál. V rámci výzkumu jsme se zabývali testováním pokročilejších materiálů jako ASA, PET-G CF, nylon CF, ale závěrem zkoumání bylo, že nejlepší parametry pro naše účely má běžné PLA,“ popsal Petr Dvořák z Leteckého ústavu.

Méně pracné

Ve srovnání s kompozitní verzí letounu VUT 714 je tato vytvořená na 3D tiskárně o sedm procent těžší, nicméně vnitřní struktura stále nabízí možnosti k odlehčení. Hlavní výhodou takto vyrobeného letadla je podle brněnské školy výrazně menší pracnost při kompletaci a snadná možnost konstrukčních změn.

Drak letadla váží necelých 1300 gramů.

Foto: FSI VUT

„Přenositelnost 3D tisku v takovém rozsahu, jaký jsme použili my, na velká dopravní letadla se v současnosti nejeví reálně. Velký potenciál má nicméně jeho využití pro menší bezpilotní prostředky. Tento tisk velmi dobře splňuje klasické požadavky na malosériovou leteckou výrobu,“ dodal Dvořák.

Letecký ústav na vývoji letounu spolupracoval i s českou firmou 3DLabPrint, která se zabývá vývojem 3D tištěných maket skutečných letadel.

Zkušební lety a snímkování zemského povrchu

Letoun již má za sebou první úspěšné zkušební lety na letišti v Brně-Medlánkách. Vytvoření letadla je ale jen jedním z dílčích kroků týmu, jehož cílem je model osadit autopilotem a kamerami a otestovat jej pro takzvané fotogrammetrické snímkování zemského povrchu.

„Pokud vše půjde dobře, chceme tuto platformu nabídnout výzkumníkům po celém světě, aby měli alternativu ke komerčním bezpilotním platformám, které dnes začínají na trhu dominovat,“ uzavřel Dvořák.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků