Článek
„Letadlo je slepeno z 22 kusů, některé kusy se ale tisknou společně. Celkový čas tisku trval 140 hodin a 44 minut čistého času. V běžném provozu nám zabral necelé dva týdny,“ uvedl Martin Sladký.
Student Martin Sladký, autor letounu
Při tisku větších dílů se sice použily profesionální 3D tiskárny, které mají odborníci z Leteckého ústavu FSI VUT k dispozici, přibližně polovina dílů ale vznikla na stolní tiskárně. Ta by podle výzkumníků zvládla vytvořit i celý letoun, proces by však trval déle.
Přenositelnost 3D tisku v takovém rozsahu na velká dopravní letadla se nejeví reálně. Potenciál má ale jeho využití pro menší bezpilotní prostředky.
Drak letadla váží 1290 gramů, což odpovídá přibližně 430 metrům filamentu, tedy tiskové struny využívané v 3D tiskárnách. Pro tisk tým použil filament z materiálu PLA.
| Vlákno PLA (z angl. polymléčná kyselina) je biologicky rozložitelný polyesterový výrobek z rostlinných materiálů. Syntetické PLA vlákno bylo objeveno v roce 1932, v 50. letech se začala PLA vlákna pokusně používat k výrobě chirurgických nití a implantátů. Nyní se uplatňují například u plošných textilií, jde navíc o často používaný materiál právě pro 3D tisk. |
„Jedná se o standardní materiál. V rámci výzkumu jsme se zabývali testováním pokročilejších materiálů jako ASA, PET-G CF, nylon CF, ale závěrem zkoumání bylo, že nejlepší parametry pro naše účely má běžné PLA,“ popsal Petr Dvořák z Leteckého ústavu.
Méně pracné
Ve srovnání s kompozitní verzí letounu VUT 714 je tato vytvořená na 3D tiskárně o sedm procent těžší, nicméně vnitřní struktura stále nabízí možnosti k odlehčení. Hlavní výhodou takto vyrobeného letadla je podle brněnské školy výrazně menší pracnost při kompletaci a snadná možnost konstrukčních změn.
Drak letadla váží necelých 1300 gramů.
„Přenositelnost 3D tisku v takovém rozsahu, jaký jsme použili my, na velká dopravní letadla se v současnosti nejeví reálně. Velký potenciál má nicméně jeho využití pro menší bezpilotní prostředky. Tento tisk velmi dobře splňuje klasické požadavky na malosériovou leteckou výrobu,“ dodal Dvořák.
Letecký ústav na vývoji letounu spolupracoval i s českou firmou 3DLabPrint, která se zabývá vývojem 3D tištěných maket skutečných letadel.
Zkušební lety a snímkování zemského povrchu
Letoun již má za sebou první úspěšné zkušební lety na letišti v Brně-Medlánkách. Vytvoření letadla je ale jen jedním z dílčích kroků týmu, jehož cílem je model osadit autopilotem a kamerami a otestovat jej pro takzvané fotogrammetrické snímkování zemského povrchu.
„Pokud vše půjde dobře, chceme tuto platformu nabídnout výzkumníkům po celém světě, aby měli alternativu ke komerčním bezpilotním platformám, které dnes začínají na trhu dominovat,“ uzavřel Dvořák.
Může se vám hodit na Seznamu:
