Hlavní obsah

Školské odbory žádají zvýšení platů nepedagogů. Alespoň o deset procent

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha
Aktualizováno

Školské odbory požadují zvýšení platů nepedagogů ve školství od července alespoň o deset procent. Nelíbí se jim, že už tak nízké platy nepedagogů ještě znehodnocuje inflace. Přidání by podle propočtu odborů mohlo vyjít asi na 850 milionů korun. Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová reagovala, že o platech nepedagogů se bude jednat při novelizaci státního rozpočtu.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Předseda školských odborů František Dobšík na snímku z roku 2019

Článek

„Požadujeme zvýšení platů nepedagogů od 1. července 2022 minimálně o 10 procent, dále kompenzace inflace pro zaměstnance školství a také jednání o platech ve veřejné sféře ještě pro rok 2022 a pro rok 2023,“ shrnují zástupci školských odborů, jejichž předsedou je František Dobšík.

Jejich stanovisko schválil sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), který se konal koncem minulého týdne. Stanovisko, o kterém nyní informovala mluvčí odborů Jana Kašparová, odboráři podle svých slov zaslali i ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN) se žádostí o svolání školské tripartity.

Konkurzy na ředitele školy? Často jen jeden zájemce

Věda a školy

Výdělek nepedagogických pracovníků ve školství, jako jsou např. školníci, uklízečky nebo chůvy, totiž činil loni v průměru 26 261 korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v ČR byla podle údajů Českého statistického úřadu 37 839 korun měsíčně a průměrný plat učitelů 47 590 Kč. Učitelům se od ledna zvedl základ platu neboli tarif o dvě procenta, nepedagogům ve školství se ale pro letošek výdělek zmrazil.

I proto školské odbory nyní požadují zvýšení platů nepedagogů minimálně o deset procent. Souhlasí s nimi např. i spolek Pedagogická komora.

„Velká část nepedagogických pracovníků má tabulkové platy pod zaručenou mzdou, nebo dokonce nižší, než je minimální mzda. Ředitelé škol jsou nuceni jim platy dorovnávat z peněz původně určených na odměny pro učitele. Vláda navíc seškrtala ostatní neinvestiční výdaje školám až o 43 procent. Chybějící finance musejí ředitelé škol opět dorovnat z peněz na nenárokové části platu pedagogů,“ doplnil k tomu pro Novinky předseda zmíněného spolku Radek Sárközi.

MŠMT: Plat učitelů vzrostl na 47 590 korun

Věda a školy

Odbory taktéž poukázaly na to, že i ministr Gazdík již dříve přiznal, že platy nepedagogů jsou velmi nízké. Podle odborářů se tito pracovníci stali obětí vládních úspor a inflace. Takovou oběť ale odmítají.

Podle propočtu odborářů by navýšení platů nepedagogů od července do konce roku o pět procent bez odvodů vyšlo na 425 milionů korun. Pokud by se jejich příjmy zvýšily o osm procent, stálo by to 680 milionů korun, a deset procent by znamenalo 850 milionů.

„Přitom inflace podle odhadu ekonomů už přinesla státním financím navíc 70 miliard korun,“ uvedli. Přáli by si, aby se zaměstnancům ve školství inflace kompenzovala.

MŠMT: Teď ve státním rozpočtu peníze nejsou, ale...

Podle mluvčí ministerstva aktuálně ve státním rozpočtu peníze na zvýšení platů ve školství nejsou. „Ale vzhledem k ekonomické situaci a válce na Ukrajině se bude státní rozpočet novelizovat a v rámci toho procesu budeme jednat i o platech nepedagogických pracovníků,“ řekla Lednová.

Rusnok: Rada ČNB zvýšila sazby méně, než s čím počítá základní scénář prognózy

Ekonomika

ČMKOS chce s vládou jednat o růstu výdělků v celém veřejném sektoru. Vyjednávat chtějí odboráři také o zvýšení minimální mzdy, poukazují na dvoucifernou inflaci. Spotřebitelské ceny meziročně v březnu vzrostly o 12,7 procenta.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) několikrát zopakoval, že debata o výdělcích začne ve vládě znovu při přípravě novely rozpočtu, a případné přidání bude záviset na vývoji ekonomiky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nedávno řekl, že růst platů je nyní na dluh. Státní pokladna má mít pro letošek zatím deficit 280 miliard.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda podobu opatření ke zmírnění růstu cen zváží, plošným krokům se chce ale vyhnout kvůli obavám z dalšího posilování inflace.

Obávají se dopadů uprchlické krize

„Na naše školy navíc plně dopadne uprchlická krize v září. České školy musí integrovat 120 tisíc žáků z Ukrajiny. To je více než jedna naše generace nastupující do školy,“ upozorňují rovněž odbory.

Ministerstvo školství připravuje integraci ukrajinských žáků

Věda a školy

„Školství se ještě nevzpamatovalo z covidové pandemie, kdy množství žáků potřebuje doučování, a už se musí vypořádávat s nebývalým přílivem žáků, kteří neovládají český jazyk,“ píší dále ve svém prohlášení na webu.

Vyjádřili se, že „předimenzovaná třída bez ukrajinsky mluvícího asistenta je pro vyučujícího obrovská zátěž“. „Nemůže se individuálně věnovat zvlášť ukrajinským dětem a zároveň zbytku třídy. Vždy to bude na úkor jedné nebo druhé strany,“ tvrdí.

Gazdík již dříve uvedl, že o způsobu a financování integrace uprchlíků od září se rozhodne v květnu nebo červnu.

Novinky se zapojily do projektu Česko si povídá. Chcete se zapojit do diskuze o klíčových tématech, která rozdělují společnost? Odpovězte na následující otázku. Více informací zde.

Výběr článků

Načítám