Hlavní obsah
Škody v lidském organismu způsobené kouřením nemusejí být nevratné. Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz

Škody napáchané kouřením nejsou navždy, tvrdí Britové. Pokud se přestane

Plíce kuřáků nejsou poškozené navěky. Když se přestane se zlozvykem, zdravé buňky mohou nahradit ty náchylné k rakovině. Vyplývá to ze studie britského genetického institutu, zveřejněné v odborném časopise Nature. Nové poznatky mohou podle vědců dodat naději kuřákům, kteří chtějí se závislostí přestat.

Škody v lidském organismu způsobené kouřením nemusejí být nevratné. Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz
Škody napáchané kouřením nejsou navždy, tvrdí Britové. Pokud se přestane

„Lidé, kteří třicet čtyřicet let hodně kouřili, mi často říkají, že už je moc pozdě na to přestat kouřit. Že už napáchali příliš mnoho škod,“ poznamenal Peter Campbell z institutu Wellcome Sanger.

„Jsem nadšený z toho, že náš výzkum ukazuje, že nikdy není příliš pozdě přestat,“ cituje vědce agentura AFP.

Buňky, které pokrývají vnitřek dýchacích cest, po několika letech od poslední cigarety podle něj nevykazovaly žádné poškození.

Být bývalý kuřák může být někdy stejné jako nekuřák

Odborníci ve studii prozkoumali vzorky plic 16 lidí včetně kuřáků a bývalých kuřáků, z nichž někteří vykouřili za život i více než 15 tisíc krabiček cigaret, a dospělých nekuřáků a dětí. Hledali u nich mutace, které mohou vést k rakovině. U některých buněk se mohou objevit i mutace přirozeně způsobené stárnutím těla, které jsou neškodné.

Zjistili, že devět z deseti plicních buněk u aktivních kuřáků má mutace včetně těch způsobujících rakovinu. U bývalých kuřáků našli čtyřikrát více zdravých buněk, v některých případech stejný počet jako u nekuřáků.

Podle Campbella se nejedná o „kouzelné vyléčení“. Buňky se totiž neopravily, ale byly zcela nahrazeny zdravými. Odkud přesně tyto zdravé buňky pocházejí, však vědci přímo nezjistili. Domnívají se však, že si tělo vytváří zásobu mimo dosah škodlivého tabákové kouře.

Malý vzorek pacientů

Studii v posudku ocenil i na institutu nezávislý vědec Gerd P. Pfeifer z amerického Van Andelova výzkumného institutu, její nevýhodou je nicméně malý vzorek pacientů. Důvodem pro pouhých 16 zkoumaných osob je podle AFP obtížnost, s jakou lze získat vzorek plic.

Britové tak mohli pracovat pouze s těmi tkáněmi, které mohli získat od lidí, kteří museli podstoupit biopsii plic kvůli jiným zdravotním vyšetřením.

Anketa
Kolik cigaret vykouříte za den?
Jsem odjakživa nekuřák.
12.4 %
Už nějakou dobu nekouřím.
44.7 %
Jen výjimečně si dám jednu.
4.1 %
Do pěti cigaret.
4.9 %
Do 10 cigaret.
8.9 %
Kolem 20 cigaret.
17.3 %
Kolem 30 cigaret.
3.9 %
Kolem 40 cigaret.
1.9 %
50 a více.
1.9 %
Celkem hlasovalo 13090 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků