Hlavní obsah
Budova ústavu, realizovaná v 60. letech podle projektu Karla Pragera, patří k významným tuzemským architektonickým dílům poválečného období. Foto: ÚMCH AV ČR

Šedesát let Ústavu makromolekulární chemie AV ČR: od kontaktních čoček po polymery na míru

Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR na pražských Petřinách, kde se zrodily první hydrogelové kontaktní čočky, slaví letos 60 let od založení Otto Wichterlem. Za tu dobu se stal v oblasti polymerní chemie ve světě respektovaným vědeckým pracovištěm, výzkum se posunul od studia jednoduchých makromolekul k vývoji polymerů na míru. I proto se instituci říkalo „továrna na myšlení“.

Budova ústavu, realizovaná v 60. letech podle projektu Karla Pragera, patří k významným tuzemským architektonickým dílům poválečného období. Foto: ÚMCH AV ČR
Šedesát let Ústavu makromolekulární chemie AV ČR: od kontaktních čoček po polymery na míru

O definitivní existenci, názvu a řediteli ústavu bylo rozhodnuto už před Vánocemi roku 1958, oficiálně byl založen a začal pracovat jako jeden z ústavů tehdejší Československé akademie věd v roce 1959.

„Přesné datum vzniku ústavu bohužel neznáme, proto již tradičně naše oslavy probíhají na podzim,“ sdělila Novinkám Zuzana Plecitá z Ústavu makromolekulární chemie (ÚMCH).

Po několik let byly laboratoře, dílny a kanceláře administrativy rozptýleny na různých místech po celé Praze. Teprve na jaře roku 1963 se přestěhoval elektronový mikroskop a poté i další přístroje do nové budovy na Petřinách.

Pomník Otto Wichterlemu: dvoumetrová bronzová plastika symbolizuje strom vědění, v koruně jsou zapsaná čísla jednotlivých patentů zakladatele ústavu.

Foto: ÚMCH AV ČR

Budova, ve které dodnes sídlí a která je národní kulturní památkou, byla postavena v letech 1960 až 1964 podle projektu architekta Karla Pragera.

Nyní se tu studiu přípravy, struktur a vlastností polymerů věnují badatelé celkem ve 20 odděleních. Někteří z nich zároveň působí také v BIOCEVu – Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci u Prahy.

Napravovat nedostatky lidského těla

Již od založení ústavu profesorem Otto Wichterlem (1913–1998) se s makromolekulami neboli polymery počítalo jako s látkami, kterými lze napravovat nedostatky lidského těla, například právě v podobě Wichterleho vynálezu: hydrogelových měkkých kontaktních čoček.

Otto Wichterle ve své pracovně v roce 1965

Foto: Karel Mevald, ČTK

„Předností našeho ústavu je šířka záběru, díky které i po 60 letech pokrýváme celou makromolekulární vědu od chemie přes fyzikální chemii až po fyziku polymerů a jejich aplikace v praxi v technických a biolékařských aplikacích,“ uvedl ředitel ÚMCH Jiří Kotek.

Samotné hydrogely se nadále využívají v nitroočních čočkách, urologických implantátech nebo v chemicky modifikovaných formách včetně léčivého přípravku pro snadnější hojení ran.

V současnosti se polymerní soustavy používají také ve vývoji nosičů terapeutických či diagnostických látek a rovněž podporují růst poškozených tkání.

„Navrhujeme i strukturované látky s katalytickými vlastnostmi pro chemické procesy, které se využívají při produkci zelené energie. V oblasti výzkumu pokrýváme studium možností využití elektronových a optických vlastností takzvaných konjugovaných polymerů. Tento výzkum využívá vlastností některých makromolekul, kterých lze využít při výrobě ohebných fotovodičů či displejů,“ vyjmenoval Kotek.

Láká mladé vědce z celého světa

Začít kariéru ve výzkumu polymerů jezdí do Prahy řada mladých badatelů ze zahraničí, pro které ústav pod záštitou UNESCO a Mezinárodní unie pro čistou a užitnou chemii (IUPAC) pořádá letos již 25. ročník mezinárodního postgraduálního kurzu polymerních věd.

„Kurz je určen mladým absolventům univerzit či studentům doktorských programů, a to hlavně ze zemí s omezenou dostupností výzkumných zařízení. Minulý rok u nás desetiměsíční program absolvovali nadějní chemici z Ukrajiny, Chorvatska, Tuniska, Indie, Číny nebo Mexika,“ dodal šéf ústavu s tím, že kurzy už absolvovaly skoro dvě stovky účastníků z celkem 25 zemí.

Pro kolegy z polymerních věd navíc ÚMCH od roku 1967 organizuje také mezinárodní odborné konference nazvané Pražské makromolekulární mítinky.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků