Článek
O definitivní existenci, názvu a řediteli ústavu bylo rozhodnuto už před Vánocemi roku 1958, oficiálně byl založen a začal pracovat jako jeden z ústavů tehdejší Československé akademie věd v roce 1959.
„Přesné datum vzniku ústavu bohužel neznáme, proto již tradičně naše oslavy probíhají na podzim,“ sdělila Novinkám Zuzana Plecitá z Ústavu makromolekulární chemie (ÚMCH).
Po několik let byly laboratoře, dílny a kanceláře administrativy rozptýleny na různých místech po celé Praze. Teprve na jaře roku 1963 se přestěhoval elektronový mikroskop a poté i další přístroje do nové budovy na Petřinách.
Pomník Otto Wichterlemu: dvoumetrová bronzová plastika symbolizuje strom vědění, v koruně jsou zapsaná čísla jednotlivých patentů zakladatele ústavu.
Budova, ve které dodnes sídlí a která je národní kulturní památkou, byla postavena v letech 1960 až 1964 podle projektu architekta Karla Pragera.
Nyní se tu studiu přípravy, struktur a vlastností polymerů věnují badatelé celkem ve 20 odděleních. Někteří z nich zároveň působí také v BIOCEVu – Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci u Prahy.
Napravovat nedostatky lidského těla
Již od založení ústavu profesorem Otto Wichterlem (1913–1998) se s makromolekulami neboli polymery počítalo jako s látkami, kterými lze napravovat nedostatky lidského těla, například právě v podobě Wichterleho vynálezu: hydrogelových měkkých kontaktních čoček.
Otto Wichterle ve své pracovně v roce 1965
„Předností našeho ústavu je šířka záběru, díky které i po 60 letech pokrýváme celou makromolekulární vědu od chemie přes fyzikální chemii až po fyziku polymerů a jejich aplikace v praxi v technických a biolékařských aplikacích,“ uvedl ředitel ÚMCH Jiří Kotek.
Samotné hydrogely se nadále využívají v nitroočních čočkách, urologických implantátech nebo v chemicky modifikovaných formách včetně léčivého přípravku pro snadnější hojení ran.
V současnosti se polymerní soustavy používají také ve vývoji nosičů terapeutických či diagnostických látek a rovněž podporují růst poškozených tkání.
Před 60 lety obdržel Jaroslav Heyrovský Nobelovu cenu. Jako první Čech
„Navrhujeme i strukturované látky s katalytickými vlastnostmi pro chemické procesy, které se využívají při produkci zelené energie. V oblasti výzkumu pokrýváme studium možností využití elektronových a optických vlastností takzvaných konjugovaných polymerů. Tento výzkum využívá vlastností některých makromolekul, kterých lze využít při výrobě ohebných fotovodičů či displejů,“ vyjmenoval Kotek.
Láká mladé vědce z celého světa
Začít kariéru ve výzkumu polymerů jezdí do Prahy řada mladých badatelů ze zahraničí, pro které ústav pod záštitou UNESCO a Mezinárodní unie pro čistou a užitnou chemii (IUPAC) pořádá letos již 25. ročník mezinárodního postgraduálního kurzu polymerních věd.
„Kurz je určen mladým absolventům univerzit či studentům doktorských programů, a to hlavně ze zemí s omezenou dostupností výzkumných zařízení. Minulý rok u nás desetiměsíční program absolvovali nadějní chemici z Ukrajiny, Chorvatska, Tuniska, Indie, Číny nebo Mexika,“ dodal šéf ústavu s tím, že kurzy už absolvovaly skoro dvě stovky účastníků z celkem 25 zemí.
Pro kolegy z polymerních věd navíc ÚMCH od roku 1967 organizuje také mezinárodní odborné konference nazvané Pražské makromolekulární mítinky.
