Článek
Úder dronů na stanici Kalejkino, která se nachází 1200 kilometrů od ukrajinského území, provázel kromě požáru čerpací stanice také požár ropných nádrží. Šest explozí, o nichž podle listu Ukrajinska pravda hovořili svědci incidentu, nasvědčuje úderu několika dronů.
Kalejkino v ruském Tatarstánu je klíčovým uzlem pro přepravu ruské ropy. Přijímá surovinu ze západní Sibiře a Povolží, míchá ji a dodává do hlavního ropovodu Družba, který Rusové používají k exportu.
Zmíněná čerpací stanice je nejvýkonnější v regionu a jedním z nejdůležitějších logistických uzlů v ruském energetickém sektoru. Zajišťuje potřebný tlak v potrubí a také nepřetržité čerpání ropy do rafinerií v Tatarstánu.
Pokud by se podařilo vyřadit Kalejkino z provozu, zasadilo by to přímou ránu ruské válečné ekonomice. Příjmy z exportu ropy a plynu tvoří zhruba třetinu ruských prostředků financujících válku proti Ukrajině. Kalejkino je podle Ukrajinské pravdy prvním článkem v dodavatelském řetězci této suroviny na evropský trh.
Slováci zablokovali elektřinu, Maďaři sankce
Maďarsko a Slovensko, které jsou stále závislé na ruské ropě, se uchýlily k veřejnému tlaku na Kyjev poté, co Ukrajina zpřísnila své sankce proti ruské společnosti Lukoil a zablokovala tranzit její ropy přes své území. Slovenský premiér Robert Fico a maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó pohrozili Ukrajině žalobami. Maďaři zablokovali 20. balík unijních sankcí proti Rusku a také půjčku od EU pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur, Slovensko kromě půjčky také nouzové dodávky elektřiny na Ukrajinu. Obě země požadují obnovení tranzitu ropy ropovodem Družba.
Fico uvedl, že ještě před rozhodnutím o zastavení nouzových dodávek jednal s ukrajinskou stranou.
„Z Kyjeva však přišla zpráva, že prezident je připraven k rozhovoru až po 25. únoru. Od dnešního dne tak platí, že pokud se ukrajinská strana obrátí na Slovensko s žádostí o pomoc při stabilizaci své energetické sítě, Bratislava jí už nevyhoví,“ uzavřel.
