Hlavní obsah
Ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl Foto: Milan Malíček, Právo

Projekt mění postoje studentů, aby psychicky nemocné nepovažovali za nebezpečné

Čtvrtina studentů zdravotnických škol vnímá lidi s duševní nemocí jako agresivní, 42 procent je považuje za spíše nebezpečné. Jen 15 procent zvažuje práci v psychiatrické léčebně. Ukázal to průzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví v programu Mindset, který pomáhá měnit postoje budoucího zdravotnického personálu. Po absolvování programu souhlasilo o 21 procent víc lidí s tím, že duševně nemocní jsou méně nebezpeční, než si většina myslí.

Ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl Foto: Milan Malíček, Právo
Projekt mění postoje studentů, aby psychicky nemocné nepovažovali za nebezpečné

„Při počátečním mapování 45 procent dotázaných uvedlo, že by nepřiznali přátelům duševní onemocnění, a 60 procent by to nepřiznalo kolegům,” řekla spoluautorka studie Miroslava Janoušková.

Bolest na hrudi neznamená psychické problémy

Téměř 34 procent studentů vztahovalo fyzické obtíže, na něž si pacient stěžoval, jako třeba bolest na hrudi, k jeho duševnímu onemocnění. Takový pohled ale může vést k zanedbání péče, v krajním případě úmrtí pacienta.

Právě osobní setkání s člověkem s vlastní zkušeností s nemocí má výrazný vliv na postoje k těmto lidem
Miroslava Janoušková

V průzkumu odpovídalo ve 21 zdravotnických školách náhodně vybraných z 60 těchto škol přes 500 studentů ve věku 18 až 22 let. Vědci pro ně připravili osvětové materiály, letáky, videospoty a semináře, které zahrnovaly setkání s člověkem s duševním onemocněním.

Právo na stejné zaměstnání

Vědci zjistili u studentů po absolvování programu důležité změny. Kromě toho, že jich méně považovalo duševně nemocné lidi za nebezpečné, tak o 20 procent víc si myslelo, že tito lidé mají stejné právo na zaměstnání jako ostatní, zatímco na začátku výzkumu tak soudilo jen 45 procent studentů.

Největší změna nastala u studentů po semináři, kde vyslechli osobní příběh pacienta.

„Právě osobní setkání s člověkem s vlastní zkušeností s nemocí má výrazný vliv na postoje k těmto lidem. Pomáhá nabourávat nepříznivé stereotypy tím, že ukazuje danou osobu jako člověka, který má vlastní život, rodinu, řeší každodenní problémy a navíc se musí vypořádat s nepříznivými situacemi a zdravotními obtížemi,” dodala Janoušková.

Přednáška Cyrila Höschla

Projekt pomáhá měnit postoje k lidem s duševním onemocněním i ochotu pracovat na odděleních psychiatrie, což je důležité v kontextu chystané reformy psychiatrie. Vzniknout má sto komunitních center duševního zdraví, která mají zaměstnat profesionály z různých oborů péče o duševní zdraví.

Součástí destigmatizační kampaně je i přednáška ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla Duše na dlani, která se koná v pondělí 13. června od 18.30 v pražském kině Světozor.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků