Hlavní obsah
Plakát prezidenta Klementa Gottwalda na boku zlínského mrakodrapu, centrální budově firmy Baťa, později Svitu. Foto: archiv

Před 70 lety se ze Zlína stal Gottwaldov, sám prezident zprvu váhal

S velkými změnami se museli před 70 lety smířit obyvatelé Zlína. Po únorovém puči v roce 1948 se komunisté rozhodli přejmenovat město i jeho legendární obuvnický podnik Baťa. Od 1. ledna 1949 si tak Zlíňané přivykali na nové názvy, Zlín se stal Gottwaldovem, znárodněný obuvnický gigant se pak změnil na Svit.

Plakát prezidenta Klementa Gottwalda na boku zlínského mrakodrapu, centrální budově firmy Baťa, později Svitu. Foto: archiv
Před 70 lety se ze Zlína stal Gottwaldov, sám prezident zprvu váhal

Název města spojili místní funkcionáři se jménem prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda. Rozhodovali se údajně mezi názvy Gottwaldovo a Gottwaldov. Ke změně došlo i přesto, že se v Československu na rozdíl od jiných zemí v područí Sovětského svazu příliš neujal tehdejší trend přejmenovávání měst či vesnic po komunistických vůdcích.

Podle článku z Moravskoslezského týdne z konce ledna 1969 stál u zrodu změny názvu generální tajemník CPGB (Komunistické strany Velké Británie) Harry Pollitt, který o změně názvu Zlína rozmlouval s funkcionáři při jedné ze svých návštěv Československa.

Hesla na budově zlínského obchodního domu.

Foto: archiv

Samotný prezident se však v prvních okamžicích přejmenování na Gottwaldov bránil. „Soudruzi, nechte to ještě, pomníky by se měly lidem stavět, až už nemohou nic zkazit,“ řekl Gottwald. Rozhodnutí o tom, že podnikatelské město rodiny Baťových ponese jméno prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, však nakonec padlo, a to u příležitosti jeho narozenin 23. listopadu 1948.

Důvodem zániku názvu Zlín bylo vymýcení baťovských nálad ve městě, které se stalo v první polovině dvacátého století díky rozvoji podnikání bratrů Tomáše a Jana Antonína Baťových symbolem kapitalistického rozvoje. Z maloměstského Zlína totiž vytvořila dvojice legendárních obuvníků mekku světového obuvnického průmyslu.

Klement Gottwald při jedné ze svých návštěv Zlína.

Foto: archiv

O rozvoji města na jihovýchodě Moravy svědčí příliv obyvatel v první polovině dvacátého století. Od založení firmy v roce 1894 vzrostl počet obyvatel města na téměř dvacetinásobek. Na přelomu 19. a 20. století měl Zlín 2975 obyvatel, v roce 1930 již 21 582 obyvatel a v roce 1950 53 014 obyvatel. V současné době žije ve Zlíně a jeho místních částech zhruba 75 tisíc lidí.

Název Zlín přežival v úředních dokumentech

„Prvního ledna 1949 došlo ke správní reformě, kterou byl vytvořen nový územní celek nesoucí název Gottwaldov. Do této patřila část velkého Zlína a okolní obce, včetně například Otrokovic. Druhá a podstatnější věc však byla, že Zlín, respektive Gottwaldov, se stal poprvé sídlem jednoho z nově uspořádaných krajů. Tím se završila cesta Zlína od bezvýznamného města z přelomu století přes město s okresním soudem z počátku dvacátých let v město, které se stalo sídlem kraje,“ sdělil Právu ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně David Valůšek.

Zlín ale zůstával zapsán v úředních dokumentech a při uvádění názvu části města. „Gottwaldov římská I. byl Zlín. Název Zlín tak nikdy zcela nezanikl. Zůstal jedním z administrativních center Gottwaldova,“ dodal Valůšek.

Název města vydržel i přes dlouhodobou nevoli mnoha obyvatel města přesně 41 let. K navrácení původního názvu došlo jen několik týdnů po převratu v roce 1989. Gottwaldov se stal opět Zlínem 1. ledna 1990.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků