Článek
Název města spojili místní funkcionáři se jménem prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda. Rozhodovali se údajně mezi názvy Gottwaldovo a Gottwaldov. Ke změně došlo i přesto, že se v Československu na rozdíl od jiných zemí v područí Sovětského svazu příliš neujal tehdejší trend přejmenovávání měst či vesnic po komunistických vůdcích.
Podle článku z Moravskoslezského týdne z konce ledna 1969 stál u zrodu změny názvu generální tajemník CPGB (Komunistické strany Velké Británie) Harry Pollitt, který o změně názvu Zlína rozmlouval s funkcionáři při jedné ze svých návštěv Československa.
Hesla na budově zlínského obchodního domu.
Samotný prezident se však v prvních okamžicích přejmenování na Gottwaldov bránil. „Soudruzi, nechte to ještě, pomníky by se měly lidem stavět, až už nemohou nic zkazit,“ řekl Gottwald. Rozhodnutí o tom, že podnikatelské město rodiny Baťových ponese jméno prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, však nakonec padlo, a to u příležitosti jeho narozenin 23. listopadu 1948.
Důvodem zániku názvu Zlín bylo vymýcení baťovských nálad ve městě, které se stalo v první polovině dvacátého století díky rozvoji podnikání bratrů Tomáše a Jana Antonína Baťových symbolem kapitalistického rozvoje. Z maloměstského Zlína totiž vytvořila dvojice legendárních obuvníků mekku světového obuvnického průmyslu.
Klement Gottwald při jedné ze svých návštěv Zlína.
O rozvoji města na jihovýchodě Moravy svědčí příliv obyvatel v první polovině dvacátého století. Od založení firmy v roce 1894 vzrostl počet obyvatel města na téměř dvacetinásobek. Na přelomu 19. a 20. století měl Zlín 2975 obyvatel, v roce 1930 již 21 582 obyvatel a v roce 1950 53 014 obyvatel. V současné době žije ve Zlíně a jeho místních částech zhruba 75 tisíc lidí.
Název Zlín přežival v úředních dokumentech
„Prvního ledna 1949 došlo ke správní reformě, kterou byl vytvořen nový územní celek nesoucí název Gottwaldov. Do této patřila část velkého Zlína a okolní obce, včetně například Otrokovic. Druhá a podstatnější věc však byla, že Zlín, respektive Gottwaldov, se stal poprvé sídlem jednoho z nově uspořádaných krajů. Tím se završila cesta Zlína od bezvýznamného města z přelomu století přes město s okresním soudem z počátku dvacátých let v město, které se stalo sídlem kraje,“ sdělil Právu ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně David Valůšek.
Zlín ale zůstával zapsán v úředních dokumentech a při uvádění názvu části města. „Gottwaldov římská I. byl Zlín. Název Zlín tak nikdy zcela nezanikl. Zůstal jedním z administrativních center Gottwaldova,“ dodal Valůšek.
Název města vydržel i přes dlouhodobou nevoli mnoha obyvatel města přesně 41 let. K navrácení původního názvu došlo jen několik týdnů po převratu v roce 1989. Gottwaldov se stal opět Zlínem 1. ledna 1990.