Hlavní obsah
Hale-Boppova kometa, snímek pořídila v březnu 1997 laboratoř v kalifornské Pasadeně. Foto: Jet Propulsion Lab, ČTK

Před 25 lety byla objevena superjasná Hale-Boppova kometa, „předvoj“ současné Neowise

Američtí astronomové Alan Hale (*1958) a Thomas Joel Bopp (1949-2018) objevili v USA v noci z 22. na 23. července 1995 nezávisle na sobě nadprůměrně velkou a jasnou kometu, která pak dostala jméno po obou svých objevitelích – svět ji zná jako Hale-Boppovu kometu. Profesionál Hale zpozoroval kosmické těleso v Novém Mexiku, za pár minut se to povedlo i amatérskému astronomu Boppovi v Arizoně.

Hale-Boppova kometa, snímek pořídila v březnu 1997 laboratoř v kalifornské Pasadeně. Foto: Jet Propulsion Lab, ČTK
Před 25 lety byla objevena superjasná Hale-Boppova kometa, „předvoj“ současné Neowise

Kometa Hale-Bopp je jednou z nejjasnějších za poslední staletí. Současná kometa Neowise je pro možné sledování z Česka nejzářivější kometou od roku 1998, kdy jsme ještě mohli vidět onu Hale-Boppovu.

V roce objevu (1995) byla Hale-Bopp od Země vzdálena přes miliardu kilometrů. Žádnému amatérovi se do té doby nepodařilo zpozorovat kometu v tak velké vzdálenosti.

Na základě pozdějších pozorování a měření se průměr jádra komety odhaduje na 40 kilometrů, někdy se udává až 80 kilometrů. Mimořádně zářivá kometa se lidstvu ukázala v plné kráse zejména v březnu 1997, kdy se nejvíce přiblížila Zemi.

Lidé si ji pletou s Halleyovou kometou

Již odpradávna vzbuzovaly komety v lidech úžas, psalo se o nich v knihách vážných i nevážných a většinou byly považovány za posly špatných zpráv, jako byly války či morové rány.

Asi nejznámějším kosmickým tělesem tohoto druhu je Halleyova kometa, pojmenovaná po anglickém astronomovi Edmundu Halleyovi (1656-1742), který jako první předpověděl její návrat.

„Pro podobnost v názvu dodnes lidé komety Halleyovu a Hale-Bopp zaměňují. První a slavnější byla ovšem viditelná v roce 1986, a to velice slabě. Znovu ji spatří lidé zase v roce 2062,“ doplnil pro Novinky astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek.

Kometa Hale-Bopp nad americkým Kansasem v březnu 1997

Foto: Charlie Riedel, ČTK/AP

Komety jsou malá tělesa Sluneční soustavy o průměru několika kilometrů, složená z prachových částic a zmrzlých plynů. Každá se skládá z jádra, tzv. komy (plynný obal obklopující kometární jádro) a ohonu. Dobře viditelný ohon a koma vznikají působením slunečního větru.

Když se kometa od Slunce vzdálí, lze sledovat astronomickými dalekohledy jen atmosféru kolem jádra – komu.

Jádro samotné podle Horálka ze Země nikdy očima neuvidíme. Je možné jej detekovat velkými dalekohledy na naší planetě či mimo ni nebo družicemi, které kolem komet prolétají. Od roku 1986 k takovým průletům došlo několikrát, v roce 2014 dokonce na jádru jedné komety – 67P/Čurjumov-Gerasimenko – přistál modul Philae evropské sondy Rosetta.

Slovo kometa pochází z řeckého „cometes“ (dlouhovlasý). V české literatuře byl dříve i proto často používán název „vlasatice“.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků