Článek
V červnu 2008 IAU rozhodla, že po Plutu, zhruba 4,6 miliardy let starém kosmickém tělese, budou napříště souhrnně pojmenovávána tělesa zhruba stejné velikosti, tj. „plutoidy“.
O objev Pluta se ve svých 24 letech v roce 1930 zasloužil americký astronom Clyde William Tombaugh (1906-1997), který Pluto vypozoroval na Lowellově observatoři v Arizoně. Vesmírný objekt byl nazván podle boha podsvětí Plutona (řecky Hádes). Pluto se tehdy stalo devátou planetou Sluneční soustavy.
Česko má novou planetku. Astronomové ji pojmenovali po městečku Žebrák
Pluto, podobně jako i další objekty tzv. Kuiperova pásu (oblast Sluneční soustavy rozprostírající se od oběžné dráhy Neptunu; jde o podobné seskupení těles jako hlavní pás planetek, ale mnohem větší - pozn. red.), se skládá především z kamenných materiálů a ledu. Jde o poměrně malé těleso, které má přibližně pětinu hmotnosti Měsíce a třetinu jeho objemu.
Má pět známých měsíců - největší, Charon, byl objeven roku 1978, další dva, Nix a Hydra, následovaly až roku 2005. Další dva malé měsíce, Kerberos a Styx, byly objeveny v letech 2011 a 2012.
Zmrzlá voda a podpovrchový oceán?
V červenci 2015 dorazila na vzdálenost 12 500 kilometrů od Pluta americká sonda New Horizons. Sonda tehdy pořídila fotografie Pluta, na nichž jsou vidět krátery, hory a ledovcové útvary nacházející se v asi 80 kilometrů širokém pásmu.
Na povrchu trpasličí planety je zároveň patrná řada rudých ploch, pravděpodobně zmrzlé vody.
Pluto se zrodilo s tekutým oceánem uvnitř. A zřejmě nebylo samo
Výzkum zveřejněný loni v červnu navíc naznačuje, že Pluto mělo při svém zrodu pod povrchem oceán, který v průběhu času pomalu zamrzával. Tato zjištění jsou rovněž založena na analýze fotografií od sondy New Horizons. Ty ukazují rozsáhlé hřebeny a prohlubně odpovídající tomu, jak se trpasličí planeta rozšiřovala, když její oceán zamrzal.
Předpokládá se, že Pluto má i v současnosti pod tenkým ledovým povrchem a následným pláštěm vodního ledu oceán, uvedla studie publikovaná v tehdejším vydání odborného žurnálu Nature Geoscience. Ta naznačuje, že tepelná energie, která zohledňovala existenci tekutého oceánu, pocházela z kolizí vesmírných kamenů, které dopadaly na Pluto, když se trpasličí planeta formovala. Teplo mohly též produkovat radioaktivní prvky ve skalách.
Trpasličí planeta Ceres? Slaný vodní svět, tvrdí vědci
Výzkum také naznačil, že i další velké objekty v Kuiperově pásu, z nichž největší jsou Pluto, Eric, Haumea a Makemake, možná také kdysi měly i na svých površích oceány, moře či jiné plochy s tekoucí vodou.
NASA plánuje dlouhodobou misi kolem Pluta
Stojí za připomenutí, že bývalý ředitel amerického vesmírného úřadu NASA Jim Bridenstine, když předloni mluvil o misích na Měsíc, vzbudil pozornost svým tvrzením „mimo téma”, že Sluneční soustava má stále devět planet. Jelikož nejmenší z nich, Pluto, není podle něj „trpasličí planeta“, nýbrž planeta plnohodnotná.
