Hlavní obsah
Čerstvé stopy po bobrech na potoku Bobrava v obci Želešice, což je aglomerace vzdálená jen asi 12 kilometrů od centra Brna Foto: Miroslav Homola, Právo

Potok Bobrava může být opět hrdý na své jméno. Bobři jsou zpět

Bobrava je pouze 36 kilometrů dlouhý potok, který na dolním toku kdysi napájel několik mlýnů. Tato část je chráněným přírodním parkem, který je častým cílem turistů z nedalekého Brna. Množství vody v něm silně kolísá, v letošním suchém létě byl bez vody úplně, takže pro rybáře jde o nepříliš zajímavou vodu. To ovšem neplatí pro populace bobrů, kteří po létech znovu naplnili význam pojmenování potoka.

Čerstvé stopy po bobrech na potoku Bobrava v obci Želešice, což je aglomerace vzdálená jen asi 12 kilometrů od centra Brna Foto: Miroslav Homola, Právo
Potok Bobrava může být opět hrdý na své jméno. Bobři jsou zpět

Přítomnost bobrů je patrná v chatové oblasti přírodního parku a především pak v samotné obci Želešice, která je předposlední aglomerací, než se potok po zhruba posledních sedmi kilometrech spojí se Svratkou u obce Popovice.

Při hledání nových sídel putují i přes kopce

„V současné době žije v České republice asi 6000 kusů chráněného bobra. Jižní Morava má už asi 20 let docela silné populace tohoto chráněného zvířete, stále se navíc zvyšuje,“ řekl Právu odborník z České zemědělské university (ČZU) v Praze Aleš Vorel.

Bobr

Foto: Profimedia.cz

To, že se bobr usadil i v takových místech, tedy téměř v obci jako v tomto případě, svědčí podle Vorla o tom, že bobři jdoucí z Dyje po Svratce proti proudu hledají další místa k osídlení.

„Neputují jen po vodě, klidně přelezou přes kopec a podobně. Hledají často jakákoliv místa, kde je aspoň trochu vody. Může se stát, že jim lokalita přestane vyhovovat a oni začnou hledat jinde,“ vysvětlil.

Chráněný živočich, ale...

Bobr je sice celoročně chráněným zvířetem, ovšem v případech, kdy znamená pro okolní prostředí, kde žije, vážné nebezpečí, může být po získání patřičného povolení odchycen či odloven.

„Je to mimo jiné v případech, kdy žije na rybníku a tam perforuje hráze. Získat povolení od orgánů ochrany přírody k odstřelu je sice složitější proces, ale jde to. Na řekách se však jejich přítomnost za problematickou nepovažuje,“ pokračoval Vorel.

Bobří rodina má 3-4 mláďata jednou za rok. První zima je pro ně kritická, kdy z prvního vrhu přežije často jen polovina mláďat. Rodina za zimní sezónu spotřebuje desítky stromů.

„Je to býložravec, kdy efektivita trávícího traktu je hodně nízká, takže musí hodně žrát, nicméně z poražených stromů se živí převážně lýkem, kůrou či tenkými výhony. Tudíž stromů, které k obživě potřebuje, je opravdu dost,“ dodal Vorel.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků