USA předaly Íránu mírový plán, píše NYT

Dnešní on-line zpravodajství končí. Další události týkající se války na Blízkém východě sledujte ve středeční reportáži:

Spojené státy předaly Íránu 15bodový plán k ukončení války. S odvoláním na své zdroje napsal deník The New York Times s tím, že se tak stalo prostřednictvím Pákistánu. O mírovém plánu informovala také izraelská stanice Channel 12, podle které USA a skupina prostředníků v čele s Pákistánem diskutují o možnosti uspořádat s Íránem ve čtvrtek mírová jednání na vysoké úrovni. Za možné dějiště takového setkání označil Channel 12 pákistánské hlavní město Islámábád.

Podle NYT není jasné, zda Teherán plán přijme jako základ pro jednání a zda je k celé věci přizván Izrael, který útoky na Írán podniká po boku USA. Stanice Channel 12 uvedla, že součástí plánu je požadavek, aby Teherán v blízkovýchodním regionu zastavil financování proíránských skupin a aby v Hormuzském průlivu, klíčové úžině pro dopravu ropy a plynu, vznikla volná námořní zóna.

O plánu s odvoláním na zdroje informovala také agentura Reuters, která zmínila bod požadující ukončení provozu íránských zařízení na obohacování uranu v Natanzu, Fordo a Isfahánu.

Íránská organizace pro jadernou energii (AEOI) oznámila, že USA a Izrael podnikly vzdušný úder na areál jaderné elektrárny v Búšehru. Podle prvních zpráv si útok nevyžádal žádné oběti ani nezpůsobil škody technického rázu. S odvoláním na íránskou státní agenturu IRNA to píše Reuters.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v reakci na síti X vyzval k maximální zdrženlivosti, aby se během současného konfliktu předešlo rizikům týkajícím se jaderné bezpečnosti.

„Volně se pohybujeme po Teheránu a můžeme si dělat, co chceme,“ řekl americký prezident Donald Trump. „Tato válka už byla vyhrána,“ řekl šéf Bílého domu v Oválné pracovně. „Jediný, kdo ji udržuje v chodu, jsou falešné zprávy,“ rýpl si do médií.

„Je to opravdová změna režimu,“ řekl k situaci v Íránu. „Nikdo neví s kým mluvit, ale my ve skutečnosti jednáme s těmi správnými lidmi,“ dodal k údajným jednáním mezi USA a Íránem, která zatím Teherán oficiálně popírá.

„Zabili jsme všechny jejich vůdce. A pak se sešli, aby si vybrali nové vůdce, a my jsme je zase všechny zabili. A teď máme novou skupinu a můžeme to zase snadno udělat, ale uvidíme, jak se věci vyvinou,“ dodal.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac oznámil, že armáda židovského státu převezme kontrolu nad jižním Libanonem - od izraelské hranice až po řeku Lítání, upozornil list Haarec. Stalo se tak den poté, co izraelský ministr Becalel Smotrič otevřeně vyzval k anexi tohoto území.

Kac mluví o vytvoření „bezpečnostní zóny“. „Stovky tisíc obyvatel jižního Libanonu, kteří evakuovali na sever, se nevrátí na jih od řeky Lítání, dokud nebude obyvatelům severu (Izraele) zaručena bezpečnost,“ řekl s odkazem na ostřelování proíránským hnutím Hizballáh.

Izraelský ministr obrany také řekl, že armáda mimo jiné srovná se zemí i vesnice poblíž hranice, které podle něj sloužily také jako zázemí pro útoky Hizballáhu. Postupovat prý bude podobně jako v Rafáhu či Bajt Hanúnu v Pásmu Gazy.

Pentagon se chystá na Blízký východ vyslat bojový tým z elitní 82. výsadkové divize, informoval s odvoláním na dva nejmenované představitele list Wall Street Journal (WSJ). Obdobnou zprávu přinesla i agentura Reuters.

„Písemný rozkaz k nasazení jednotky, která se skládá ze zhruba 3 000 vojáků, se očekává v nadcházejících hodinách,“ napsal deník s tím, že bojová brigáda 82. výsadkové divize může být nasazena kdekoli na světě za méně než 24 hodin. O případném výsadku však ještě nebylo rozhodnuto, napsal WSJ.

Už dříve list New York Times a další média psala, že Pentagon zvažuje nasazení výsadkářů z 82. divize k ovládnutí ostrova Charg, klíčového uzlu pro export íránské ropy.

Pokud by Teherán splnil své výhrůžky a zaútočil na energetickou a vodní infrastrukturu zemí v Perském zálivu, byla by to červená linie. V tomto případě by se Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty zapojily do americko-izraelské války proti Íránu, napsala agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje.

Británie nabídla uspořádání bezpečnostního summitu o znovuotevření Hormuzského průlivu. Informuje o tom web Politico s tím, že prohlášení vyzývající ke krokům k ochraně této obchodní trasy už podepsalo přes 30 zemí. Kromě Británie jde například o Spojené arabské emiráty, Francii, Německo, Itálii či Nizozemsko.

„Zdá se, že šéf NATO Mark Rutte a britský premiér Keir Starmer nyní vedou úsilí o obnovení dopravy přes úžinu, a to navzdory skepsi dalších spojenců,“ dodal web s odkazem na množství evropských představitelů, kteří odmítli výzvu USA, aby se do ochrany průplavu zapojili.

Sever Libanonu zasáhla série výbuchů poté, co se podařilo tamější protivzdušné obraně sestřelit íránskou balistickou raketu. Podle bezpečnostních zdrojů šlo o první střelu z Íránu.

Bahrajnská armáda oznámila úmrtí vojáka ze Spojených arabských emirátů při íránském útoku. V zemi od začátku války proti Íránu zemřeli tři lidé, uvádí Reuters.

Persona non grata je ode dneška íránský velvyslanec v Libanonu.

„Dnes jsem pověřil generálního tajemníka ministerstva zahraničních věcí, aby předvolal íránského chargé d’affaires v Libanonu a informoval ho o rozhodnutí odvolat agrément pro určeného íránského velvyslance Mohammada Rezu Šibáního, prohlásit ho za personu non grata a požádat ho, aby nejpozději do 29. března 2026 opustil libanonské území,“ napsal na síti X libanonský ministr zahraničí Júsuf Ragi.

Libanonské ministerstvo zahraničí zároveň „povolalo ke konzultacím“ svého velvyslance v Teheránu.

Filipínský prezident Ferdinand Marcos v úterý vyhlásil stav energetické nouze v reakci na válku na Blízkém východě a její negativní dopady na energetickou bezpečnost 112milionové asijské země.

Stav má platit rok. Filipínské ministerstvo energetiky uvedlo, že při současné spotřebě má země zásoby pohonných hmot jen na zhruba 45 dnů

Novým šéfem íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti se stal Mohammad Bakr Zolkadr. Nahradí zabitého Alího Larádžáního, informuje agentura Reuters.

Rusko by vnímalo krajně negativně, pokud by se současná válka na Blízkém východě rozšířila do oblasti Kaspického moře. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Írán je jedním z nejbližších spojenců Kremlu a obě země loni podepsaly smlouvu o strategickém partnerství. Po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se Teherán stal pro Moskvu klíčovým partnerem a dodavatelem některých zbraňových systémů, především dronů. Rusko podle některých amerických médií naopak v současném konfliktu Íránu s USA a Izraelem poskytuje Teheránu satelitní podporu a zpravodajské informace.

Íránská policie zatkla 466 lidí obviněných z podrývání bezpečnosti, uvedla íránská média. Podle Reuters jde o největší razii od začátku války.