Hlavní obsah

Posledních pět let bylo nejteplejších v historii, oznámila NASA

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

7. 2. 2019, 18:45

Pět posledních let bylo na Zemi nejteplejších v historii měření. Ve středu to v New Yorku sdělil představitel amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Varoval rovněž před abnormálními rozdíly v počasí v jednotlivých částech naší planety.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Posledních pět let bylo na naší planetě nejteplejších v historii měření NASA Video: NASA, Reuters

Článek

„Bylo tu horko,“ nejprve suše konstatoval Gavin Schmidt, ředitel Goddardova institutu pro kosmický výzkum, což je laboratoř hlavního výzkumného ústavu NASA, Goddardova vesmírného střediska.

„Posledních pět let bylo rekordně nejteplejších, a to od záznamů z 19. století. Možná jde o nejteplejší období za stovky let,“ doplnil dle agentury Reuters.

Jaká by byla Země, pokud by byla o sedm či osm stupňů teplejší? Taková byla před třemi miliony lety. Na Arktidě nebyl led, neexistovalo Grónsko, hladina moří byla o 25 metrů vyšší.

Loňský rok je čtvrtým nejteplejším rokem od roku 1880, navíc se řadí právě za nedávné roky 2016, 2017 a 2015. Vyplývá to z dat NASA i Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA).

Uplynulé roky je podle Schmidta v úhrnu zhruba až skoro o 3,5 stupně Celsia tepleji, než jak tomu většinou bývalo v posledních desetiletích 19. století.

Příklady změn klimatu:
Klimatické změny mohou vyhnat teploty v České republice na úroveň Řecka
Tání v Antarktidě nabralo na tempu
Do konce století zmizí z Hindúkuše a Himálaje asi třetina ledovců

V letech 2015 a 2016 celkové teploty zvedl úkaz El Niño, který každých několik let může narušit celosvětově platné vzorce a uvolnit teplo z tropického pásu Tichého oceánu do atmosféry. El Niño je původní název jevu, který má za následek zeslabení studeného oceánského Peruánského (Humboldtova) proudu a s tím související oteplení tamních vod.

Existuje i soubor událostí se souhrnným označením El Niño/Jižní oscilace. Jde o přírodní klimatické kyvadlo, které vychyluje teploty v tropickém Pacifiku buď do chladné (La Niña), nebo teplé fáze (právě El Niño). Dané výkyvy se proměňují od malých do extrémních hodnot, přičemž jejich extrémní hodnoty výrazně ovlivňují globální klima. Způsobuje například sucho v Asii a Austrálii, a naopak ve stejné době povodně v Jižní Americe.

Extrémní počasí tím pádem loni zahrnovalo požáry v Kalifornii a Řecku, sucho na jihu Afriky a záplavy v Indii. Zvyšující se úrovně emisí skleníkových plynů způsobených člověkem, zejména při spalování fosilních paliv, navíc stále silněji zachycují teplo.

„Jaká by byla Země, pokud by byla průměrně o sedm, osm či více stupňů teplejší než nyní? Takovou jsme ji už měli, bylo to před třemi miliony lety během geologického období pliocénu. Na Arktidě nebyl žádný led, neexistovalo žádné Grónsko, jelikož hladina moří byla asi o 25 metrů vyšší. Šlo zkrátka o velmi odlišnou planetu. A na takovou cestu se vydáváme, jestliže něco neuděláme s emisemi,“ zamyslel se Schmidt.