Hlavní obsah
Himálaj Foto: Profimedia.cz

Do konce století zmizí z Hindúkuše a Himálaje asi třetina ledovců

Kvůli globálnímu oteplování roztaje do roku 2100 nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která vyhodnocuje jmenovaný region. Na studii, na níž se podílelo 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, upozornil britský list The Guardian.

Himálaj Foto: Profimedia.cz
Do konce století zmizí z Hindúkuše a Himálaje asi třetina ledovců

Dodrží-li svět ty nejpřísnější cíle takzvané pařížské dohody o klimatu z roku 2015 – tedy pokud se uhlíkové emise rychle a markantně sníží a teplota se ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí zvýší maximálně o 1,5 stupně Celsia –, do roku 2100 stejně roztaje v horských pásmech Hindúkuš a Himálaj 36 procent ledovců.

Pohoří Hindúkuš v Afghánistánu

Foto: Profimedia.cz

A jestliže se uhlíkové emise nijak neomezí, mohou zmizet až dvě třetiny ledovců, uvádí zpráva.

Zásobují lidi i řeky

Tyto ledovce zásobují vodou 250 milionů obyvatel regionu Hindúkuše a Himálaje a 1,65 miliardy lidí závisí na velkých řekách, které zde pramení. To je mimo jiné Indus, Ganga, Žlutá řeka anebo Mekong.

„Jde o neslýchanou klimatickou krizi,” upozornil vědec Philippus Wester, který celý projekt vedl. Šokujícím zjištěním podle něj zejména je, že jedna třetina ledovců zmizí, i když lidé v boji s globálním oteplováním učiní ambiciózní opatření.

Tající ledovce za 30 až 40 let zvýší průtoky řek. U vysokohorských jezer hrozí, že se jim prolomí břehy a voda z nich zatopí přilehlé komunity. Od 60. let se bude průtok řek snižovat.

Zprávu nechalo vypracovat osm zemí, ve kterých se sledovaná pohoří táhnou: Afghánistán, Pákistán, Indie, Nepál, Bangladéš, Bhútán, Čína a Myanmar (Barma). Po Arktidě a Antarktidě je region třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Od 70. let minulého století odsud ale zhruba 15 procent ledovců vlivem vyšších teplot zmizelo.

V Pákistánu a Afghánistánu ledovce rostou. Zatím

Dvojice pohoří se táhne po délce 3500 kilometrů a vliv oteplování se v jednotlivých místech liší. Například v Pákistánu a Afghánistánu jsou některé ledovce stabilní, anebo se dokonce zvětšují – patrně díky zvýšené oblačnosti. Ale i ty mají začít postupem času tát.

Himálaj (snímek z Nepálu)

Foto: Profimedia.cz

„Tající ledovce ve výhledu 30 až 40 let nejprve zvýší průtoky řek. U vysokohorských jezer hrozí, že se jim prolomí břehy a voda z nich zatopí přilehlé komunity,“ uvedl Wester.

Nicméně od 60. let tohoto století se bude průtok řek snižovat, což se nejvíce projeví na Indu a středoasijských řekách, předpovídá zpráva.

Nižší průtoky řek se odrazí na nižším výkonu vodních elektráren, z nichž pochází většina elektřiny v regionu. Nejvíce se ale úbytek vody podepíše na produkci farmářů na úpatí hor a níže po proudu řek. Ti se spoléhají na zásobu vody, kterou lze predikovat.

Řeka Indus v Tibetu

Foto: Profimedia.cz

Vlivem změn v jarním tání se průtok řek před sezonou monzunových dešťů snižuje, když farmáři osévají svá pole. Monzunové deště se navíc stávají nepředvídatelnými a nezřídka nabývají krajních podob. „Stoletá voda se objevuje každých padesát let,“ konstatoval Wester.

Další tání ledovců

Co se obecně týká tání ledovců, například i v kanadském Yukonu tají nečekaně rychle – mnohem rychleji, než by se i vzhledem ke globálnímu oteplování dalo očekávat. Odborníci taktéž varují před následky. [celá zpráva]

Švýcarské loni v létě přišly o 1,4 miliardy krychlových metrů ledu. Jedná se sice jen o 2,5 procenta jejich celkové ledové masy, málo to ale není. [celá zpráva]

Úbytek ledových ploch nabral na tempu také v Antarktidě. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků