Hlavní obsah
Sochař Ondřej Bílek dokončuje ve svém brněnském ateliéru kopii princezny z Býčí skály. Foto: Vladimír Klepáč, Právo

Podle lebky z doby železné vytvořili princeznu z Býčí skály

Říká se jí princezna z Býčí skály, a přestože zemřela již před 2500 lety, návštěvníci Moravského krasu se jí již letos budou moci podívat díky nejmodernější vědě do očí. Jde o jednu z nejzáhadnějších postav středoevropských dějin.

Sochař Ondřej Bílek dokončuje ve svém brněnském ateliéru kopii princezny z Býčí skály. Foto: Vladimír Klepáč, Právo
Podle lebky z doby železné vytvořili princeznu z Býčí skály

Svého objevitele a zakladatele moravské archeologie Jindřicha Wankela (1821–1897) fascinovala natolik, že se odmítl vzdát její lebky a pečoval o ni s větší úctou než o nálezy nevyčíslitelné hodnoty. Nikdo neví proč.

Zčásti zachovalá lebka princezny objevená Wankelem v jeskyni Býčí skála u Adamova na Blanensku stačila antropoložce Evě Vaníčkové a sochaři Ondřeji Bílkovi k tomu, aby dotvořili celou její stojící postavu. Na kopii lebky princezny a její vypočítanou a sestavenou kostru nabalili pomyslné svaly, šlachy a kůži. Z chladné hmoty pak vystoupila postava ženy, která patřila ve starší době železné ve střední Evropě k nejvyšší společenské elitě.

Platonická láska

„Byla pohřbena na bronzovém voze s četnými dary. Buď šlo o velekněžku, nebo o členku vládnoucího rodu, jakousi obdobu Mojmírovců, kteří později panovali na Velké Moravě. Wankel byl romantik. Možná si vysnil její příběh až natolik, že se do ní platonicky zamiloval. Určitě by ji teď chtěl vidět,“ řekl Právu archeolog Martin Golec z olomoucké Univerzity Palackého, jenž se zabývá světově známým pohřbem halštatského velmože z Býčí skály.

Když Wankel v roce 1872 odkryl podlahu v přední části této jeskyně, našel obraz zkázy. Před ním byly pozůstatky po pohřbu halštatského velmože a ostatky 40 lidí. Dospěl k závěru, že byli povražděni i s princeznou, aby velmoži dělali společnost ve světě mrtvých. Wankel později své nálezy z Býčí skály prodal do Přírodovědného muzea ve Vídni, kde jsou dodnes. Nešlo o stovky, ale o tisíce předmětů. Ponechal si jen tři: železný prsten coby jedinečný šperk, medvědí kost jako netradiční doklad soužití lidí a medvědů a lebku princezny.

O masovou vraždu nešlo

Nejnovější výzkum ukazuje, že se otec moravské archeologie mýlil. Golec s kolegyní Zuzanou Mírovou dospěli studiem podzemních svatyní k závěru, že Býčí skála se nestala hrobem velmože s doprovodem, ale že byla zhruba 125 let svatyní, světem mytologické Podzemní paní, který je vstupem do říše mrtvých. Po dobu sedmi generací se tam konaly rituály a pohřby. Wankel to ale s prostředky, které měl k dispozici, neuměl vyhodnotit.

„Rekonstrukce princezny, tedy její socha, bude v naší expozici na zámku v Blansku jedním z našich nejcennějších exponátů. Dostane kopii šperků a necháme jí utkat dobový šat. Od počátku srpna bude součástí naší výstavy o svatebních zvycích v pravěku a pak bude prezentovat jedinečné archeologické nálezy z Moravského krasu,“ řekla Právu ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková. Předpokládá, že se ze sochy stane turistická atrakce.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků