Hlavní obsah
 

Oumuamua není dílem mimozemšťanů. Nová studie odhaluje původ objektu

Vědci z Arizonské státní univerzity v USA se domnívají, že určili původ záhadného objektu Oumuamua, který byl prvně pozorován z astronomické observatoře na Havaji v roce 2017 a k nám přiletěl z jiného hvězdného systému. Těleso je zřejmě tvořeno zmrzlým dusíkem - podobně jako kupříkladu povrch Pluta.

 
Oumuamua není dílem mimozemšťanů. Nová studie odhaluje původ objektu

Může tak jít o fragment podobného objektu, jako je „naše” trpasličí planeta Pluto, avšak původem z jiné hvězdné soustavy, informovala agentura Reuters.

„Cizího návštěvníka” poprvé odhalila 19. října 2017 soustava teleskopů Pan-STARRS na observatoři Haleakala na havajském ostrově Maui. V tamním jazyce znamená název Oumuamua posel či ještě lépe průzkumník. Objekt byl tehdy ve vzdálenosti kolem 33 milionů kilometrů od Země a byl na cestě pryč ze Sluneční soustavy.

Těleso připomíná kometu, ale je zároveň dost odlišné, tudíž od počátku vyvolává intenzivní spekulace o své povaze. Včetně těch, že se může jednat o mimozemskou kosmickou loď. Ostatně i když se většina vědecké obce shoduje, že záhadný mezihvězdný objekt je buď kometa, nebo asteroid, izraelsko-americký teoretický fyzik Avi Loeb trvá na tom, že jde o umělý objekt mimozemského původu.

Složení objasňuje podivný a měnící se tvar

Nicméně podle nových zjištění amerických astronomů je 45 metrů dlouhé těleso tvořeno zmrzlým dusíkem - stejně tak, jako třeba povrch Pluta nebo též Neptunova největšího měsíce jménem Triton, cituje vědce zpravodajská stanice CNN.

„Domníváme se, že byl Oumuamua pravděpodobně vystřelen z povrchu útvaru podobného Plutu, nacházejícího se mimo Sluneční soustavu, během srážky onoho tamního „Pluta” s impaktorem (obecně planeta, planetka/asteroid či kometa - pozn. red.) před půl miliardou let, která ho vyslala směrem k naší planetě,” uvedl podle vědeckého serveru Phys.org arizonský astrofyzik Alan Jackson.

Skutečnost, že je objekt tvořen zmrzlým dusíkem, má podle něj objasňovat jeho podivný tvar. Stejně jako u mýdla, jehož vnější vrstvy se při používání stírají, se vnější vrstvy Oumuamuy odpařovaly kosmickým zářením a v poslední době i slunečním, což ho postupně zplošťovalo.

Jako kometa začalo těleso zrychlovat, když se přiblížilo ke Slunci, a sluneční záření odpařilo led, kterým je tvořeno. Ale na rozdíl od komety nevytvořily tyto unikající látky viditelný ohon.

Při pohledu na rychlost, jakou by různé kousky ledu sublimovaly, aby vyprodukovaly tento raketový efekt, dospěli astronomové právě k závěru, že se Oumuamua pravděpodobně skládá z dusíkatého ledu.

Jak zmiňovaná americká univerzita připomíná, tak v okamžiku, kdy byl objekt nejblíže k Zemi, se totiž navíc zdálo, že jeho šířka je šestkrát větší než jeho tloušťka. Kolem roku 2040, kdy začne opouštět naši Sluneční soustavu (pokud tedy nepočítáme tzv. Oortův oblak na okraji soustavy), bude desetkrát delší než tlustší, tj. bude mnohem tenčí.

Oortův oblak je oblast na samém konci Sluneční soustavy. Jde o jakousi zásobárnu kometárních jader, která se nachází ve vzdálenosti zhruba 20 000 až 100 000 AU od Slunce (AU = astronomická jednotka, tedy vzdálenost Země - Slunce). Obsahuje velké množství nepravidelných těles s různými drahami. Jedná se většinou o slepence zmrzlých plynů, vodního ledu a úlomků hornin, které se dostávají do blízkosti Slunce vlivem gravitačních poruch, pak je známe jako komety. Jejich počet se odhaduje na jeden bilion.
Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků