Hlavní obsah

Hypotetická planeta Devět může být pradávnou černou dírou

Novinky,

Astronomové z americké Harvardovy univerzity chtějí zjistit, zda je hypotetická planeta Devět, tedy zatím neviditelná devátá planeta Sluneční soustavy, prastarou černou dírou. Předložili tak nový úkol pro misi LSST (Legacy Survey of Space and Time), která má zkoumat celou jižní oblohu. Informaci přinesla agentura Reuters.

Vědci chtějí zjistit, zda je planeta Devět pravěkou černou dírouVideo: Novinky/Reuters

 
Článek

Projekt by se pokusil využít novou observatoř v Chile, která je nyní ve výstavbě, a zjistit, zda je hypotetická planeta Devět našeho hvězdného systému pravěkou, tzv. primordiální černou dírou, a nikoli obyčejnou planetou.

Primordiální černé díry mohly vzniknout v období velmi raných fází vývoje vesmíru, jenže prozatím nebyly observačně potvrzeny a zřejmě netvoří významnou část temné hmoty. Pokud existují, tak by vyžadovaly doslova revizi fyziky a nastolily by dlouhou cestu bádání k vyřešení tajemství chybějící hmoty vesmíru neboli temné hmoty.

Podle nové studie publikované v akademickém žurnálu The Astronomical Journal Letters by mohly být k detekci černé díry využity komety v takzvaném Oortově oblaku, protože zachycená kometa by vzplála a senzory optického teleskopu na chystané observatoři by ji zaznamenaly.

Oortův oblak je hypotetický útvar, který má tvořit množství malých objektů. Převažující vliv gravitace Slunce má podle vědců končit až za jeho vnějším okrajem. Šíře Oortova oblaku není přesně známa, ale odhaduje se, že začíná ve vzdálenosti kolem 1000 astronomických jednotek (AU), tedy téměř 150 miliard kilometrů od Slunce, a dosahuje až do 100 000 AU. Jedna AU je vzdálenost Země ke Slunci (150 milionů km).

Závěry vědců z Harvardu jsou takové, že kometa blížící se k černé díře by se doslova roztavila poté, co by se střetla s žárem akrečního disku díry. Přílivové síly černé díry by pak kometu narušily a uložily hmotu na disk. Tento proces by vyzařoval světelné záření.

Observatoř má být hotová za tři roky

Nadcházející mise má disponovat vysokou citlivostí a má mít schopnost skenovat celou noční oblohu dvakrát týdně, zatímco aktuální senzory musejí být trénovány na předem určeném místě. Výhody daného výzkumu by měly astronomům umožnit detekovat vzplanutí od menších nárazů než předtím.

Tajemnou planetu Devět bychom mohli poprvé spatřit během příštích let

Věda a školy

Observatoř Large Synoptic Survey Telescope (LSST, česky Velký celooblohový dalekohled), nově též pod názvem Forbes Vera C. Rubin Observatory, je připravovaný největší dalekohled na světě schopný pořídit celooblohovou přehlídku. Bude mít hlavní zrcadlo o průměru 8,4 metru a do plného provozu by měl být uveden v roce 2023.

Srážka černých děr vydá za bilion Sluncí

Věda a školy

Za devátou planetu se dlouho považovalo Pluto. Status planety však tomuto tělesu odepřela v roce 2006 Mezinárodní astronomická unie na svém valném shromáždění v Praze a překlasifikovala jej na trpasličí planetu poté, co bylo ve Sluneční soustavě objeveno více podobně velkých objektů, jako jsou třeba Ceres nebo Eris.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám