Hlavní obsah
Fotografie bronzového vědra Foto: Luděk Vojtěchovský, UP

Nejstarší prosné bylinné pivo v Evropě se 3000 let ukrývalo ve vědru na Pardubicku

Zbytky zřejmě nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě ukrývalo bronzové vědro z 9. stol. př. n. l., které v roce 2017 objevil tým archeologů u Kladiny na Pardubicku. Po zevrubné analýze odebraných vzorků dospěli odborníci k závěru, že vědro před 3000 lety sloužilo k vaření prosného piva s příměsí hořkých bylin. Jde tak o nález nejstaršího piva tohoto typu v Evropě.

Fotografie bronzového vědra Foto: Luděk Vojtěchovský, UP
Nejstarší prosné bylinné pivo v Evropě se 3000 let ukrývalo ve vědru na Pardubicku

„Jde o první nález vědra s motivem sluneční bárky z doby bronzové na území Česka a zároveň je to nejstarší doklad o výrobě prosného bylinného piva v Evropě,“ popsal výsledky zkoumání pozůstatků obsahu vědra archeolog Martin Golec z Filozofické fakulty Univerzity Palackého (UP) v Olomouci.

„V okolních státech bylo sice podobných nádob objeveno už několik, ale až nyní vědci analyzovali také jejich obsah. Pravěcí ‚sládci' v bronzové nádobě nalezené u Kladiny vařili pivo z prosa, do kterého přimíchávali bylinky,” dodal Golec.

Ten se spolu Miloslavem Chytráčkem z Akademie věd ČR ujal archeologického zhodnocení nalezené nádoby.

Bronzové vědro archeologové nalezli na Pardubicku v září 2017, převezli ho do Východočeského muzea v Pardubicích a požádali vědce, aby jim pomohli určit obsah nádoby.

Vedoucím týmu se stal Jan Jílek z brněnské Masarykovy univerzity (MU) a Východočeského muzea v Pardubicích.

Chemik Lukáš Kučera z Přírodovědecké fakulty UP pak prokázal, že náplň vědra obsahovala chemický otisk prosa.

Libor Petr z MU analyzoval spektrum škrobových zrn odebraných z nádoby. Jaromír Kovárník z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích následně dospěl k závěru, že škrobová zrna prošla procesem vaření.

Golec a jeho kolegyně Zuzana Golec Mírová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na základě výsledků z přírodovědných analýz vyslovili hypotézu, že nádoba s dvojitým dnem s největší pravděpodobností sloužila v 9. století před naším letopočtem k vaření prosného piva s přídavkem bylin.

„Kriticky nelze vyloučit použití směsi na přípravu hořkého kašovitého pokrmu, který by však byl nejspíše nepoživatelný,“ doplnila archeoložka.

Vědro patřilo tehdejší elitě

Bronzové vědro prošlo v uplynulých třech letech náročnou konzervací, kterou měly na starost restaurátorky Východočeského muzea v Pardubicích.

Nádoba už je připravena k instalaci do muzejní expozice, kterou bude projektovat architektonické studio Evy Jiřičné.

„Vědro muselo patřit tehdejším elitám, které připravily hostinu s pivní oslavou ve vrcholném létě, tedy zhruba v období dožínek. Samotná nádoba nese vzácný motiv sluneční bárky, kterou táhnou labutě,“ uvedl Golec.

„Sluneční božstvo sedí uprostřed a nechá se vézt po obloze. O tom ostatně pojednává starý evropský mýtus z doby bronzové,” dodal.

Chemik pivo uvařil

Chemik Kučera, který se na analýze vzorků z bronzového vědra podílel, je dlouholetým domácím pivovarníkem. Rozhodl se proto v domácích podmínkách uvařit prosné pivo s přídavkem bylin podle postupu pravěkých „sládků“.

Podle něj byla v minulosti piva kvašena tzv. divokými kvasinkami, u nichž je výsledek vždy neznámý. Obecně jsou takováto piva velmi kyselá a chuťově více připomínají víno nebo zkvašený mošt.

„Můžeme tedy říct, že se pivo blížilo dnešnímu pivnímu stylu lambik (Belgie), ale oproti němu bylo hořčené bylinami, což zase odpovídá současnému pivnímu stylu gruit,” uvedl Kučera.

„Bohužel neznáme přesný obsah a poměr jednotlivých bylin. Na základě několika senzorických testů jsem však dospěl k vhodné skladbě použitých bylin a pivo se podařilo uvařit,“ uzavřel.

Studii o „českém“ pivu z doby bronzové publikoval i prestižní časopis Archaeometry.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků