Hlavní obsah
Vlevo je mapka ukazující, o kolik se povrchová teplota v roce 2019 lišila od průměrné hodnoty z let 1981 až 2010 (referenční období, se kterým se porovnávají průměrné teploty). Vpravo je průběh změn ročních teplot nad Evropou. Foto: ERA5, C3S/ECMWF

Naprostá většina nejteplejších let v historii nastala po roce 2000

Loňský rok byl potvrzen jako nejteplejší v Evropě v historii měření. Ve své nové zprávě o stavu klimatu v roce 2019 to uvedla evropská služba Copernicus, která monitoruje změny klimatu a vydává o nich pravidelné zprávy. Ještě zajímavější je podle ní ale skutečnost, že jedenáct ze dvanácti nejteplejších roků v historii nastalo v tomto století.

Vlevo je mapka ukazující, o kolik se povrchová teplota v roce 2019 lišila od průměrné hodnoty z let 1981 až 2010 (referenční období, se kterým se porovnávají průměrné teploty). Vpravo je průběh změn ročních teplot nad Evropou. Foto: ERA5, C3S/ECMWF
Naprostá většina nejteplejších let v historii nastala po roce 2000

Služba C3S (Copernicus Climate Change Service), která je realizována Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí (ECSPP) pod hlavičkou Evropské unie, zveřejnila komplexní roční přehled o klimatu, který obsahuje zejména vhled do stavu klimatu v roce 2019.

Shrnutí klíčových poznatků ze zprávy

  • Rok 2019 byl potvrzen jako nejteplejší v Evropě v historii.
  • 11 z 12 nejteplejších let v Evropě nastalo po roce 2000.
  • V únoru, červnu a červenci nastala tři období mimořádně teplého počasí, která vedla k rekordně vysokým teplotám.
  • Dlouhodobý pohled ukazuje jasný trend oteplování v posledních čtyřech desetiletích.
  • Jeden z nejmokřejších listopadů v historii přinesl až čtyřnásobně vyšší úhrn srážek, než je v západní a jižní Evropě běžné.
  • Evropská část Arktidy byla relativně chladnější než v posledních letech, nicméně letní vlna veder způsobila tání povrchového ledu v Grónsku.
  • Koncentrace skleníkových plynů v ovzduší nadále stoupá.

Ze zprávy vyplývá nejen to, že jedenáct z dvanácti nejteplejších let v Evropě nastalo po roce 2000, ale že z dlouhodobých měření je patrný trend oteplování v posledních čtyřech desetiletích.

V ovzduší stále stoupá koncentrace skleníkových plynů, k nimž patří oxid uhličitý, metan a oxid dusičitý. Podle vědců byly loni koncentrace těchto plynů podobně vysoké jako na Zemi před miliony let.

Z celosvětového měření vyplývá, že se teplota ve srovnání s předindustriálním obdobím zvýšila o 1,1 °C. V Evropě se však teplota od druhé poloviny 19. století zvýšila o dva stupně.

Co se loňska týče, nezvykle teplé počasí panovalo v únoru, červnu a červenci, loňské léto bylo nejteplejší od roku 1979. V některých oblastech bylo dokonce o 3-4 °C více než obvykle.  Následoval mimořádně deštivý listopad, v němž spadl až čtyřnásobek srážek, než je v západní a jižní Evropě běžné.

Meteorologická zima, která začala 1. prosince 2019 a skončila 29. února 2020, překonala dosavadní rekord zimy z přelomu let 2015 a 2016 o téměř 1,4 stupně Celsia. Ve srovnání s průměrnou zimní teplotou let 1981 až 2010 bylo od začátku prosince do konce února tepleji dokonce o 3,4 stupně.

Rok 2019 byl tak celkově +1,2 °C nad průměrem sledovaného období, nicméně těsně následován roky 2014, 2015 a 2018.

Letní vedra navíc způsobila tání povrchového ledu v Grónsku a v severní Skandinávii padly všechny dosavadní teplotní rekordy. Evropská část Arktidy byla chladnější než v posledních letech.

Nejdelší sluneční svit

Loňská měření také prokazují nejdelší sluneční svit, jaký byl v Evropě zaznamenán od roku 1983. Mezi oblasti s nejvíce hodinami slunečního svitu patří Španělsko, části Francie, střední Evropa a většina východní Evropy.

Podrobná zpráva může pomoci parlamentům přijímat náležitá rozhodnutí, která mohou zmírnit negativní dopad klimatických změn. Všeobecně teplé počasí a letní vlny veder vedly k suchu ve střední Evropě. Západ Evropy sice ke konci roku zažil mimořádné srážky, avšak celkové srážkové úhrny se blížily po většinu roku běžným údajům napříč celým kontinentem.

Z celosvětového měření vyplývá, že se teplota ve srovnání s předindustriálním obdobím zvýšila o 1,1 °C. V Evropě se však teplota od druhé poloviny 19. století zvýšila o dva stupně.

Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 požaduje udržet celosvětově růst průměrné teploty do dvou stupňů Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků