Na čínské vesmírné stanici je nová posádka. Zahájila trvalé obydlení „Nebeského paláce“

Plavidlo odstartovalo v neděli ve 4:44 SELČ z kosmodromu Ťiou-čchüan na severozápadě Číny, do vesmíru jej dopravila nosná raketa Dlouhý pochod 2F. Po 15 minutách od startu doletěla na nízkou oběžnou dráhu, kde úspěšně otevřela své solární panely.

Start byl živě přenášen televizí, což podle agentury AP ukazuje na rostoucí důvěru čínského vedení v kosmický program. Ten se stává symbolem technologického rozvoje země.

Nedělní tweety tuzemského odborníka a popularizátora kosmonautiky Michala Václavíka o čínské akci.

Posádku vede astronaut Čchen Tung, který se už jedné vesmírné mise účastnil. V trojici je s ním a kolegou Cchaj Sü-čejem i Liou Jang, která byla první ženou, jež v rámci čínského vesmírného programu odstartovala do kosmu.

Na dokovací port na základním modulu Tchien-che se pilotovaná kosmická loď Šen-čou 14 připojila v neděli v 11:42 SELČ. Ve 14:50 pak osazenstvo podle agentury Reuters přešlo na palubu čínské orbitální stanice.

„Začíná tak trvalé obydlení této stanice. Hlavním úkolem posádky bude zejména zajistit připojení laboratorního modulu Wen-tchien v červenci a Meng-tchien v říjnu letošního roku,“ připomněl na svém Twitteru specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Během pobytu tedy budou mít kosmonauti za úkol pracovní aktivity na zmíněných dalších dvou modulech komplexu, jež budou sloužit pro laboratorní a vědecké účely, informovala agentura Nová Čína.

Realizace dané kosmické stanice začala v loňském roce, kdy Čína poslala do vesmíru největší obytný modul. Připojením dalších dvou modulů, jež by měly dorazit v červenci a říjnu, se podle vedoucího mise stane stanice „stabilnější, bude mít účinnější funkce a úplnější vybavení“.

Čínští kosmonauti by se na Zemi měli vrátit v prosinci. Na konci jejich půlroční mise se k nim na tři až pět dnů připojí astronauti z lodi Šen-čou 15. Na čínské vesmírné stanici by tak vůbec poprvé mělo být najednou šest lidí.

Čína se po někdejším Sovětském svazu a Spojených státech stala v roce 2003 teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru, roku 2013 přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na Měsíci, loni na Marsu. Peking rovněž uvažuje o vyslání lidské posádky přímo na Měsíc.