Článek
Na druhé příčce následuje centristická koalice Pokračujeme ve změně (PP) - Demokratické Bulharsko se 14,99 procenty.
Radevův největší soupeř, konzervativní středopravicové uskupení GERB-SDS, klesl zatím na třetí místo. Ultranacionalistická a proruská strana Obrození získala 4,79 procenta a 4,11 procenta má Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků.
Ke vstupu do parlamentu je třeba překonat volební práh ve výši čtyř procent.
Prorusky orientovaný bulharský exprezident Radev, který byl hlavou státu po dvě funkční období, v lednu rezignoval, aby mohl vést svou novou koalici Progresivní Bulharsko do osmých parlamentních voleb od roku 2021.
Radev, bývalý důstojník letectva, byl poprvé zvolen prezidentem v roce 2016 s podporou Bulharské socialistické strany (BSP), dědice bulharské komunistické strany.
Ačkoli hlava státu má v této balkánské zemi jen ceremoniální úkoly, Radev neváhal a využíval svého úřadu ke kritice podpory Ruskem napadené Ukrajině, kdykoliv to jen šlo.
Nelíbily se mu západní sankce a prohlásil, že vojenská pomoc Kyjevu prodlužuje konflikt, což v roce 2023 v Sofii vyústilo v ostrou výměnu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Odsoudil také desetiletou bezpečnostní dohodu Bulharska s Ukrajinou, kterou podepsal dočasný bulharský premiér Andrej Gjurov.
Očekává se, že protiukrajinské názory bude zastávat i jako premiér.
