Hlavní obsah
 

Hubbleův teleskop potvrdil, že se na Jupiterově měsíci odpařuje voda. Jen na jedné polokouli

Starší data z Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) nyní potvrdila, že se na Jupiterově ledovém měsíci Europa skutečně nachází přetrvávající vodní pára. Vědci nicméně zatím nerozumějí tomu, proč jsou dané výpary detekovány pouze na jedné (tzv. zadní) polokouli daného měsíce.

 
Hubbleův teleskop potvrdil, že se na Jupiterově měsíci odpařuje voda. Jen na jedné polokouli

Europa je jeden ze čtyř velkých měsíců planety Jupiter, má v průměru 3138 kilometrů, což je jen o něco málo méně než náš Měsíc. Přítomnost vodní páry na Europě byla poprvé silně naznačena roku 2013 z fotografických materiálů Hubbleova teleskopu.

Přetrvávající vodní pára je však kupodivu viditelná jen na jedné polokouli. Podle prohlášení Evropské kosmické agentury (ESA) je vodní pára přítomná na „zadní polokouli“, tj. části měsíce, která je při oběžné dráze měsíce kolem planety Jupiter v opozici.

I navzdory mrazivým teplotám

„Pozorování vodní páry na Ganymedu (největší měsíc Jupiteru i Sluneční soustavy – pozn. red.) a na jedné polokouli Europy zlepší naše chápání atmosféry ledových měsíců,“ poznamenal k tomu podle serveru The Daily Mail autor nové studie Lorenz Roth z oddělení vesmíru a plazmové fyziky na švédském Královském technologickém institutu Stockholm.

„Detekce stabilního množství vody na Europě je o něco překvapivější než na Ganymedu, protože povrchové teploty Europy jsou nižší než na onom největším měsíci,“ poznamenal.

Snímky Jupiterova měsíce Europa, které v roce 1997 pořídila americká planetární sonda Galileo.

Foto: NASA, NASA-JPL, University of Arizona

Povrchové teploty na ledové Europě se totiž průměrně pohybují kolem minus 160–170 stupňů Celsia, připomíná ESA.

Více vody než na Zemi?

Přirozený souputník Jupiteru má rovněž deponovat masivním podpovrchovým oceánem. Oceán Europy může být hluboký asi 65 až 160 kilometrů, průměrně zhruba 100 km, zatímco pozemské oceány disponují průměrnou hloubkou čtyři kilometry.

I proto podle amerického vesmírného úřadu NASA ten u Europy zřejmě obsahuje více než dvojnásobek vody proti oceánům na Zemi. (NASA provozuje Hubbleův teleskop ve spolupráci právě s ESA – pozn. red.)

BEZ KOMENTÁŘE: Z Jupiterova měsíce Europa tryskají gejzíry vody

Video: NASA/Goddard/Katrina Jackson

„Podobně jako děravá zahradní hadice tento oceán vypouští vodní páru do vesmíru z gejzírů, které se prodírají prasklinami na povrchu, jak bylo poprvé nasnímáno Hubbleovým vesmírným dalekohledem v roce 2013. Nejnovější údaje pocházejí z archivních pozorování HST v letech 1999 až 2015, která zjistila, že vodní pára se neustále obměňuje na celé jedné polokouli měsíce,“ uvedla v prohlášení Evropská kosmická agentura.

Není však zatím jasné, proč právě jen na ní.

Kyslík zanechal „otisky prstů“

V přehlídce dat z let 1999–2015 každopádně astronomové pod vedením Rotha objevili ultrafialovou spektrální stopu kyslíku pomocí speciálního postupu analýzy dat.

Kyslík se do atmosféry Europy pravděpodobně dostává v molekulách vody, která sublimuje při interakci povrchového ledu se slunečními paprsky.

Vodní pára nicméně nebyla viděna přímo – šlo vlastně o kyslíkový „otisk prstu“. Jde tak v rámci nejnovějších potvrzujících zjištění o detekované známky kyslíku. A kyslík je samozřejmě jednou ze složek vody.

Na rozdíl od zmíněných gejzírů tato vodní pára tedy nepochází zevnitř Europy, ale sluneční světlo způsobuje sublimaci povrchového ledu – avšak v obou případech může jít o podobné množství vody. Nad povrchem ledového měsíce to poté vytváří extrémně tenkou atmosféru. Podobná atmosféra vodní páry byla nedávno nalezena i na měsíci Ganymed.

„Potenciálně obyvatelný“ oceán

Podle jiné (loňské) studie navíc může být oceán uvnitř měsíce Europa „potenciálně obyvatelný“. Vědci tehdy podle agentury Reuters zjistili, jak se podpovrchový oceán na Europě mohl utvořit, a podle toho určili, že obrovská vodní plocha mohla být v minulosti schopna hostit mikrobiální život. Je tam ale i v současnosti?

Měsíc Europa se svým oceánem ukrytým pod mimořádně tlustou ledovou krustou se už dlouho pokládá za potenciální lokalitu pro mimozemský život ve Sluneční soustavě, a to spolu s dalšími kandidáty, jako je planeta Mars či Saturnův měsíc Enceladus.

V roce 2024 má odstartovat mise Europa Clipper od NASA, která má za cíl prozkoumat obyvatelnost Jupiterova měsíce ještě blíže – a právě i onen současný stav.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků