Hlavní obsah
Seismometry v polomském bunkru. V popředí sovětské Vegiky Foto: Vladislav Prouza, Právo

Evropa naslouchá nitru Země v orlickohorském Polomu

Evropa skoro půl století naslouchá dění v útrobách planety Země v orlickohorském Polomu na Rychnovsku. Seismická a meteorologická stanice nad Dobruškou kdysi prioritně monitorovala intenzitu jaderných zkoušek po celé zeměkouli.

Seismometry v polomském bunkru. V popředí sovětské Vegiky Foto: Vladislav Prouza, Právo
Evropa naslouchá nitru Země v orlickohorském Polomu

Seismometry naposledy zachytily letošní lednový jaderný test v Severní Koreji. Vysoce přesné záznamy ale dokládají i atomové zkoušky z minulého století ze střelnic od Nevady přes Čínu po tichomořské atoly. Údaje o nukleární aktivitě velmocí scházejí pouze z někdejšího sovětského, dnes kazašského, Semipalatinska a sibiřské Nové Země.

„Archivujeme záznamy o všech zkouškách atomových zbraní a seismických jevech za posledních 42 let, posílané dříve do Ústavu fyziky země v Moskvě. Scházejí jenom údaje z tehdejšího Sovětského svazu. Ty si tam nechali,“ vysvětlil vedoucí polomské stanice Zdeněk Ledvinka.

Prvorepublikový pěchotní srub skrývající srdce stanice se seismickou technikou.

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Seismometry umístěné v podzemí prvorepublikového pěchotního srubu zaznamenávají sebeslabší otřesy. Polom spolehlivě rozliší zemětřesení od důlních odstřelů z Ostravska, nebo tlakové vlny při přeletu stíhaček.

Činnost vojenských specialistů připomíná fonendoskop lékaře přiložený na lidské tělo. Čidla sedmi švýcarských a sovětských seismometrů rozkmitá málem lidský dech.

„Jeden z nejsilnějších podnětů představovalo vánoční zemětřesení na Sumatře v roce 2004 nebo v japonské Fukušimě. Přístroje zaznamenají i pády stromů v blízkosti stanice a pohyb v místnosti se seismometry,“ přiblížil Ledvinkův zástupce Jaroslav Pokorný.

Meteorologie, geofyzika i astronomie

Stanice na Polomu spolu s jadernými výbuchy a zemětřeseními monitoruje pohyb zemských desek, počasí, čistotu ovzduší, pomocí bolidové kamery oblohu a slouží i jako referenční bod GPS.

„Data jdou dnes místo do Moskvy online do Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Centrály světového seismického centra v Seattlu. Jenom jsme přesměrovali dráty,“ upřesnil Pokorný. Svět nabízí dvanáct srovnatelných pracovišť. Evropa dvě.

Grafický zápis seismické aktivity kdekoliv na zeměkouli

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Polom, postavený na žulové skále sahající hluboko do zemské kůry, patří k nejpřesnějším. Skála představuje dokonalý resonanční prvek. Důvod, proč velitelství bývalé Varšavské smlouvy umístilo uši odposlouchávající podzemí zrovna do jednoho z nejstarších prvohorních pohoří, zůstává záhadou.

„Samotné nás to zajímalo. Proto jsme se nedávno pokoušeli dopátrat geodeta, jenž v době, kdy se hledalo nejvhodnější stanoviště pro tuto stanici, shromažďoval nezbytná data. Bohužel marně. Geodet určil Polom jako optimální místo,“ vzpomíná Pokorný.

Měření polomské stanice v nadmořské výšce 750 metrů nezkreslují v ochranném pásmu pěti kilometrů frekventované silnice, železnice ani dráty vysokého napětí.

Sovětská technika komunikuje s americkou

Stanice Polom představující dříve přísně utajovaný objekt ukrývá originální technickou raritu. Dnes historické, ale stále velmi přesné sovětské seismometry VEGIK, bezproblémově komunikují s nejmodernější americkou seismickou aparaturou Quanterra.

Americká seismická aparatura Quanterra

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Aparatura převádí signál seismometrů do lidem srozumitelné podoby. Signál převedený z elektromagnetických impulsů do řeči čísel putuje z bunkru na vyhodnocovací pracoviště, kde dostane grafickou podobu. Operátoři vždy dovedli s obdivuhodnou přesností určit místo i intenzitu jaderného výbuchu kdekoliv na zeměkouli přímo v polomské stanici.

Historický šestipérkový grafický zapisovač

Foto: Vladislav Prouza, Právo

„Signál dříve zobrazoval tzv. šestipérkový grafický zapisovač, z něhož šla nekonečná páska a nepřetržitě u něho seděl vojáček základní služby. Pokud se dělo něco mimořádného, zavolal důstojníka. Ten situaci vyhodnotil. Vystřihl daný kousek pásky a zhotovil děrný štítek, který putoval dálnopisem do Moskvy,“ popisuje Pokorný.

Stanici málem odepsala bouře

Stanici v Polomu málem poslala k vodě katastrofická bouře z léta 1998. Střed visel přímo nad ní. Živly po pětadvacet let nepřetržitě fungující stanici načas zcela ochromily. „Byla totálně mrtvá. Nepomohla protiblesková a přepěťová ochrana. Vypadalo to, že je konec,“ vzpomíná Pokorný.

Obnovit stanici se podařilo z podnětu centra v Seattlu po skoro půl roce. „Naštěstí si uvědomovali, co stanice umí. Šlo o jediné období, kdy stanice vypadla a neposlala jedinou zprávu. Do té doby se tak nestalo ani na jedinou sekundu,“ podotkl Pokorný.

Zprávy z polomské stanice dnes kromě armády a vědců využívají především složky Integrovaného záchranného systému. Předpovědi živelných katastrof z Polomu pomáhají po celém světě předejít lidským obětem a materiálním škodám.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků