Hlavní obsah

Egyptská hrobka vydala 3200 let uleželý sýr

Právo, Novinky, ČTK, fš, zr

Záhadná bílá hmota nalezená v hrobce starosty antické egyptské metropole Mennofer je ve skutečnosti sýr starý přes 3200 let. Po pečlivé analýze k danému závěru dospěli italští a egyptští vědci, napsala stanice BBC. Snímek jako důkaz Novinkám zaslal chemik z univerzity v sicilské Catanii Enrico Greco.

Foto: University of Catania, Cairo University

Zřejmě nejstarší dosud nalezený sýr

Článek

„Analyzovaný materiál je pravděpodobně nejstarším archeologickým pevným zbytkem sýra, jaký byl dosud nalezen,“ zmínil v nedávno publikované studii Greco, který na rozboru antického sýra spolupracoval s kolegy z Káhirské univerzity.

Jejich zjištění jsou o to zajímavější, že až dosud se žádné důkazy o produkci sýra ve starověkém Egyptě neobjevily.

Hrobka poprvé objevena už v 19. století

Tajemná hmota byla nalezena v hrobce starosty starověkého města Mennofer v oblasti dnešní Káhiry, které bylo metropolí úrodné delty Nilu. Hrobku starosty Ptahmese objevili badatelé již v roce 1885, následně však byla na dlouhý čas zapomenuta.

Až v roce 2010 ji znovu archeologové prozkoumali. Vykradači hrobů už z místa zřejmě některé předměty odnesli, zůstalo zde však několik hliněných nádob, přičemž v jedné z nich byl prastarý sýr.

Chutný, ale zřejmě jedovatý

Podle webu Gizmodo Grekův tým dokázal po rozpuštění kousků bílé hmoty izolovat vzorky bílkovin. Ty pak vědci analyzovali a i přes dlouhé působení času v nich dokázali identifikovat prvky specifické pro sýry. Analýza ukázala, že produkt byl vyroben po smíchání kozího a ovčího mléka a překvapivě i mléka buvola afrického.

Kromě toho však vědci objevili také stopy po bakteriích rodu Brucella, které způsobují vysoce nakažlivou brucelózu (dříve vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba). Použité mléko nebylo pasterizované, takže sýr, ačkoli mohl být chutný, byl pravděpodobně též jedovatý.

Chemik Greco si ohledně chuti starověkého sýra netroufl spekulovat. Podle profesora Paula Kindstedta z Vermontské univerzity v USA, který studuje chemii a historii kolem sýrů, mohl chutnat podobně jako klasický kozí sýr, jen s „velmi, velmi kyselým“ nábojem.

„Měl by v sobě hodně vlhkosti, byl by roztíratelný. Dlouho by nevydržel, hodně rychle by se zkazil,“ řekl Kindstedt deníku The New York Times.

Jak známo, Egypt je tradiční baštou archeologie. V červenci tam například otevřeli tajemný sarkofág, o kterém se dokonce spekulovalo, že by v něm mohl spočívat nejslavnější vojevůdce Alexandr Veliký. Leč odborníky „přivítal“ tak nesnesitelný zápach, až jim s dalším otevíráním hrobky museli pomáhat tamní vojenští technici. [celá zpráva]

Co se týká nalézání prastarých pokrmů, za pozornost rozhodně stojí objev nejstaršího chleba z Jordánska. [celá zpráva]

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám