Hlavní obsah

V Antarktidě objevili nezvykle precizně tvarovanou obří kru

Novinky,

Odborníci z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) již devět let monitorují ledovce pomocí leteckých snímků v rámci operace IceBridge. Nyní se jim u Antarktického poloostrova podařilo zachytit pozoruhodný útvar, nevysoký ledový kvádr dlouhý přes jeden a půl kilometru. Nedávno se zřejmě odlomil od „umírajícího“ ledovce Larsen C, který je součástí antarktické pevniny.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Od Antarktidy se odtrhl kus ledovce ve tvaru perfektního obdélníkuVideo: NASA, Reuters

 
Článek

Záběry byly pořízeny během letu IceBridge. Jde o letecký průzkum polárního ledu naší planety. Cílem je poskytnout pohled na led, který tvoří Arktidu a Antarktidu, a srovnávat, jak se v průběhu času mění jeho rozloha. Lety se podle agentury Reuters konají od března do května zejména nad Grónskem a od října do listopadu právě nad nejjižnějším světadílem.

Foto: NASA/Jefferson Beck

Letoun Lockheed C-130 Hercules, který NASA rovněž využívá pro své monitorování zemského ledu.

„Ostré úhly a plochý povrch u nově objeveného kusu ledu jsou klíčovými indikátory, které pocházejí z poměrně nedávné události telení většího ledovce,“ uvedla vesmírná agentura na svém Twitteru.

Kilometr a půl dlouhý „nehet“

V rozhovoru pro server LiveScience glacioložka Kelly Bruntová z NASA odhadla délku aktuálního zajímavého ledovce na něco přes kilometr a půl, následně stručně vysvětlila, jak ledovce vznikají.

Pozoruhodná dlouhá ledová deska zachycená při vědeckém projektu.

„Známe dva základní typy ledovců: jednak takové, které si můžeme představit v souvislosti s potopením Titaniku. Tyčí se více do výšky, mají nepravidelný hranolovitý až jehlanovitý tvar, značnou část mají i pod hladinou. A pak máme cosi, čemu můžeme říkat deskovitý led, což je právě toto, o čem se bavíme. Vzniká z větší masy podobně, jako se odlomí třeba nehet, když roste příliš dlouho. Proto ty ostré hrany,“ popsala.

Nejde však o jediný na pohled zajímavý ledový kus, který mise zachytila v uplynulých dnech. Za pozornost stojí i jeden trojúhelníkový, plující mezi menšími krami ve Weddellově moři.

„Rodič“ oné výše zmiňované placaté a hranaté kry, Larsen C (původně jeden z největších zaznamenaných ledovců), je vědci bedlivě sledován už dlouho, upozornil magazín Newsweek. Minulý rok se totiž od něj – a tedy i od Antarktidy – odlomila 6000 tisíc kilometrů čtverečních rozlehlá část větší než Moravskoslezský kraj. [celá zpráva]

Vyvolalo to obavy, že brzy zanikne podobně jako dříve Larsen A i B. Vědci toto loňské oddělení očekávali, neustále se prodlužující prasklinu v pobřežní části zalednění označovaného jako Larsen C intenzivně zkoumali předchozích deset let.

Spojení dvou misí

Samotný projekt IceBridge není jediný takto ledovcově zaměřený. V polovině září byl vypuštěn satelit ICESat-2, jehož úkolem je měřit vrstvy ledu na Zemi. Navazuje na působení družice ICESat-1, která přestala fungovat roku 2009, ve srovnání s ní má sbírat 250krát více údajů.

Foto: NASA/Joe MacGregor

Působivý snímek jižního Grónska během mise IceBridge letos v dubnu

A právě operace IceBridge a ICESat2 spojily v říjnu síly k průzkumu Antarktidy. Během pěti týdnů letů má IceBridge víceméně kopírovat oběžné dráhy ICESat-2, aby šlo srovnat výsledky jejich měření.

Jedna ze zatím posledních zveřejněných fotografií mise IceBridge.

Díky družici se obecně mají prohloubit znalosti o ledu pokrývajícím Grónsko a Antarktidu a o tom, jak přispívá jeho tání ke stoupání hladiny oceánů. Bude měřit i vrcholky stromů, sněhovou pokrývku a výšku hladiny řek. Pomoci by to mohlo při určování množství CO2 v lesích či plánování opatření proti povodním, suchu a požárům. [celá zpráva]

Reklama

Související články

Pod Arktidou se hromadí teplá voda

V části Severního ledového oceánu se zhruba 50 metrů pod hladinou hromadí teplá voda. Když mořský led taje, slunce vodu ohřívá a silné arktické větry ji...

Výběr článků

Načítám