Hlavní obsah

Dánové získali z pravěké žvýkačky DNA ženy. Zrekonstruovali pak její podobu

– Kodaň

Dánským odborníkům se podařilo získat z pravěké obdoby žvýkačky nalezené na ostrově Lolland genetickou informaci ženy, která v oblasti nyní patřící Dánsku žila před 6000 lety. Přečtení DNA umožnilo zhotovení její podobizny, dostala přezdívku Lola. Je to poprvé, co se vědcům povedlo odebrat DNA pravěkých lidí odjinud než z nálezů kostí, informoval server BBC.

Foto: Profimedia.cz

Takto mohla pravěká žena vypadat.

Článek

„Je úžasné, že se nám podařilo získat kompletní genom pravěkého člověka z něčeho jiného než z kosti,” prohlásil Hannes Schroeder z Kodaňské univerzity.

Pravěké „žvýkačky”, které jsou ve skutečnosti březovou smůlou, podle něj mohou sloužit jako důležitá naleziště DNA, a to zejména z období, v nichž se nepodařilo nalézt žádné lidské ostatky.

Foto: Profimedia.cz

Pradávná „žvýkačka”

Snědší pleť, tmavě hnědé vlasy a modré oči

Vědcům se podařilo rozluštit kompletní nalezený genom a skládali z něj střípky informací o tom, jak mohla žena vypadat. Domnívají se, že měla snědší pleť, tmavě hnědé vlasy a modré oči.

Geneticky měla blíže k lovcům a sběračům z pevninské Evropy než k těm, kteří tehdy žili ve Skandinávii.

Geneticky totiž měla blíže k lovcům a sběračům z pevninské Evropy než k těm, kteří tehdy žili ve Skandinávii. Zřejmě tedy pocházela z populace osadníků, kteří se na sever přesunuli poté, co ustoupily pevninské ledovce.

Zbytky mikrobů způsobujících mononukleózu

Výzkumníci ve smůle nalezli také stopy DNA lískových ořechů a divoké kachny, což podle nich naznačuje, že tyto potraviny byly součástí jejího jídelníčku.

Díky DNA se poprvé podařilo zrekonstruovat tvář denisovanky

Věda a školy

Narazili ale i na zbytky mikrobů, které způsobují zápal plic a infekční mononukleózu. Nález tak kromě informací ohledně každodenního života pravěkých lidí přinesl i poznatky lékařské vědě.

„Je vzrušující nalézt genom těchto typů pravěkých patogenů v podobném materiálu, protože můžeme zkoumat, jak se vyvíjely a jak se liší od kmenů, které se vyskytují dnes,” řekl Schroeder. „A řeknou nám něco o tom, jak se šířily a měnily,” dodal.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám