Hlavní obsah
Jan Lukačevič se chce věnovat kosmické fyzice. Foto: GrowJob

Je potřeba některé mýty týkající se vědy trochu rozbít. Hlavně to, jak se lidé ohánějí tím, že když to říkali nebo psali vědci, byť v nějakém pseudovědeckém článku, musí to být pravda. To je jedno z témat, o němž bude hovořit 26. listopadu na pražské konferenci GrowJob, tentokrát na téma kritické myšlení, Jan Lukačevič.

Jan Lukačevič se chce věnovat kosmické fyzice. Foto: GrowJob
Čech v šestadvaceti spolupracoval s NASA

Je členem oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a spolupracovníkem NASA. Hodlá nastínit, jak vlastně odborná stať v rámci vědeckého výzkumu vzniká, že jde o proces zdlouhavý, do kterého vstupuje několik recenzentů, dochází k velkým zásahům.

Konference se koná v kulturním domě Ládví a kromě Lukačeviče na ní vystoupí dalších sedm řečníků. V osmadvaceti je studentem doktorského studia na Matematicko-fyzikální fakultě UK a chce se v budoucnu věnovat kosmické fyzice.

„Chtěl jsem být architekt, designér, pak jsem si uvědomil, že technická průprava bude klíčová, a vydal se cestou, po které kráčel můj otec. Tedy na fakultu strojní. Začal jsem se věnovat letadlům, ale došlo mi, že moje touha věci inovovat, měnit a vylepšovat by se tady těžko uplatnila, protože jde o extrémně svázaný obor. A tak jsem hledat něco, kde by se víc inovovalo, žádaly se neotřelé nápady. Kosmický výzkum se tomu přibližuje víc,“ líčí, kudy vedla jeho cesta.

S NASA spolupracoval před dvěma lety v rámci speciálních akcí, které agentura spolupořádá pro úzký výběr mladých lidí do 35 let z celého světa věnujících se kosmickému výzkumu. Několikrát tak absolvoval týdenní sérii workshopů, jichž se účastnil jako člen pracovní skupiny zaměřené na objevování vesmíru

„NASA chce konzultaci s lidmi, kteří nejsou v jejich řadách, aby získali i jiné pohledy na věc,“ vysvětluje Jan. „Snažím se nasávat informace, třeba abych jednou udělal nějaký zásadní objev,“ svěřil se Právu.

Kosmická fyzika se podle něj zabývá studiem chování kosmického plazmatu ve sluneční soustavě. Řada poznatků nenajde v bezprostřední budoucnosti praktické využití, připouští. „Ale třeba studium slunečního větru a erupcí je pro nás důležité z pohledu zachování úrovně naší civilizace. Při velké erupci je vyvrženo obrovské množství energeticky nabitých částic, které mohou poškodit např. naše družice, elektrickou síť na Zemi,“ upozornil Jan, proč je důležité tuto sféru zkoumat.

Ve svém volném čase vede laboratoř Marsonaut na České zemědělské univerzitě v Suchdole, kde se pěstují rostliny, třeba salát, ředkvičky, hořčice, v podmínkách podobným těm na Marsu. „Dost jsme vypěstovali, ale dost tam toho zvadlo,“ krčí s úsměvem rameny vědec.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků