Brněnští studenti poskládali obří mapu meziválečného Československa

Studenti akci pojali jako součást oslav 100 let od vzniku Československa. Na jednom konci tělocvičny mohl návštěvník najít Chebsko, na druhém nejvýchodnější část Podkarpatské Rusi, která tehdy byla součástí společného státu.

„Jedná se o originální mapové listy, které jsou odvozené z třetího vojenského mapování z poloviny 19. století. Při vzniku Československa dostal nový stát podklady a ty si poté opravoval – jak názvy, tak topografii. Používám mapu ve výuce pro ukázku kartografických principů a metod,” uvedl Stachoň.

Kompletní mapa vznikala postupně během první poloviny 20. let a stala se součástí univerzitní mapové sbírky.

Při skládání se zjistilo, že chybí tři mapové listy zahrnující Ostravsko. „Jsou další instituce, které mapu mají, a my navíc máme některé listy duplicitně, takže lze jednoduše říct, že je máme na výměnu. Budu usilovat, abychom mapu zkompletovali,” poznamenal Stachoň.

„Jak se také ukázalo, některé listy jsou prakticky netknuté, do některých jsou udělané různé zákresy a využívaly se ke geomorfologické práci,” doplnil.

Zda mezinárodní organizace rekord do Guinnessovy knihy zapíše, není zatím zřejmé.

„Dělají to ex post, ale podle rešerše nikdo zatím nic podobného nevytvořil. V Česku je poskládáno zhruba 30 procent stejné mapy v kartografickém muzeu ve Velkých Opatovicích,” pokračoval Stachoň.

Mapy jsou pro něj celoživotním koníčkem a rád si je kupuje v antikvariátech. „Dnes už není problém se k mapám dostat, ale spíš je problém cena. Je to s nimi podobně jako s uměním,” uzavřel.