Hlavní obsah
Legenda nejen tuzemské astronomie Luboš Perek Foto: Astronomický ústav AV ČR

Astronomická legenda Luboš Perek oslaví stovku

Světově uznávaný astronom Luboš Perek se v poválečném Československu zasloužil o rozvoj astronomie zkoumající rozložení a zákonitosti hvězdných soustav. Založil stelární oddělení Astronomického ústavu Československé akademie věd (ČSAV) a v letech 1968 až 1975 vedl ústav jako ředitel. Vědec, po kterém byl v roce 2012 pojmenován největší český dalekohled, oslaví v pátek 26. července už 100. narozeniny. Nyní obdržel pamětní medaili Senátu.

Legenda nejen tuzemské astronomie Luboš Perek Foto: Astronomický ústav AV ČR
Astronomická legenda Luboš Perek oslaví stovku

Doyen české astronomické obce a Učené společnosti ČR Perek dosáhl stěžejních výsledků při výzkumu stavby a dynamiky naší Galaxie.

Formuloval problém vesmírného smetí

Perek se zabýval i planetárními mlhovinami a po přechodu do OSN kosmickým právem, kde rovněž dosáhl věhlasu – zejména při formulaci problémů kosmického odpadu, který ve vesmíru zanechá každé těleso letící ze Země, a nutnosti jej monitorovat. Dále se dočkal uznání za definici geostacionární dráhy.

Nevíme, v co by se dinosauři přetvořili, nebýt jejich vymření. Co se stalo s ostatními planetami? Prožily to také?
Luboš Perek

V letech 1975 až 1980 řídil Úřad OSN pro vesmírné záležitosti (UNOOSA). Jako jediný český astronom byl Perek také generálním sekretářem Mezinárodní astronomické unie.

Spolu se svým žákem Lubošem Kohoutkem sestavil nejcitovanější dílo československé astronomie: Generální katalog planetárních mlhovin.

Jeho jméno nese dalekohled i planetka

Perek, který byl v Astronomickém ústavu Akademie věd zaměstnán až do roku 2009, za svoji práci získal mnoho ocenění.

Po Milanu Rastislavu Štefánikovi je druhým československým astronomem, který dostal prestižní Janssenovu medaili Francouzské astronomické společnosti. V roce 1999 se stal prvním nositelem obnovené Nušlovy ceny a dostal i Medaili Učené společnosti za mimořádné zásluhy o obor.

Astronom Luboš Perek se svým dalekohledem

Foto: Astronomický ústav AV ČR

Perkovo jméno nese kromě 52 let starého ondřejovského dalekohledu s dvoumetrovým průměrem hlavního zrcadla též planetka číslo 2900, kterou objevil Kohoutek.

Medaile a film

Ve čtvrtek 25. července Perek převzal od předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) stříbrnou pamětní medaili u příležitosti svých stých narozenin. Medaile Senátu mu byla udělena za zásluhy o rozvoj světové i české astronomie a reprezentaci v mezinárodních institucích.

K životnímu jubileu astronoma domácího i světového věhlasu navíc natočili studenti Slezské univerzity v Opavě půlhodinový dokumentární film Perkův dalekohled, který má premiéru na čtvrteční uzavřené akci (kde převzal výše zmíněnou medaili) na AV ČR v Praze. V pátek – v den astronomových narozenin – jej uvede i Česká televize.

Snímek z natáčení dokumentu studenty Slezské univerzity (v kopuli Perkova dalekohledu v Ondřejově)

Foto: Astronomický ústav AV ČR

Perek: Osidlování vesmíru je nepravděpodobné

Sám Perek se aktuálně vyjádřil i k hypotetickému osidlování vesmíru. „Je to teoreticky možné, ale z finančních důvodů celkem nepravděpodobné, k masivnímu osidlování Marsu tedy v blízké době nedojde,“ řekl.

„Cesta na Mars trvá několik měsíců, je nákladná a problémem je i cesta zpět. Satelit se musí dostat na oběžnou dráhu Země, pak dalších planet, poté se musí stát umělým měsícem Marsu. Dále tam musí dopravit živého člověka, který si tam musí zajistit existenci,“ vysvětlil Perek s tím, že osidlování rudé planety by prý mohlo nastat až v řádech staletí nebo tisíciletí.

Vědci ale mají podle něj před sebou dlouhodobý úkol v podobě pozorování těles podobných planetě Zemi. Mohou tak odhalit, kam by se vývoj ubíral, kdyby nedošlo k vyhynutí dinosaurů srážkou Země s meteoritem.

„Přežili jen malí živočichové žijící v norách, kam se nedostaly silné zvukové kmity. Nevíme, v co by se dinosauři přetvořili, nebýt jejich vymření. Co se stalo s ostatními planetami? Prožily to také?“ táže se. Zkoumání planet v různých stadiích vývoje by mohlo podle Perka odhalit i budoucí vývoj Země.

Nacisté mu zkomplikovali studium

Luboš Perek se narodil 26. července 1919, vystudoval matematiku a deskriptivní geometrii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (UK). V říjnu 1939 složil první státnici, kvůli uzavření vysokých škol nacisty ale dále studovat nemohl.

Aby nemusel jít pracovat do Německa, zapsal se na Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Praze, kde si udělal druhou maturitu. V roce 1946 absolvoval Masarykovu univerzitu v Brně a v roce 1956 získal doktorský titul na UK.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků