Hlavní obsah
Srovnávací koláž čtyř různých zatmění Měsíce Foto: Petr Horálek

Astrofotograf ukazuje působivou koláž loňských a letošních zatmění Měsíce z různých světadílů

Popularizátor astronomie a astrofotograf Petr Horálek nabízí jiný pohled na Měsíc, než jsme zvyklí a než nám připomnělo 50. výročí Apolla 11. Novinkám poslal zajímavou koláž čtveřice úplňků při jejich neobvyklých zatměních za poslední dva roky. Pořízeny stejným vybavením, nastavením i zpracováním, ale každý snímek je spojen se samostatným příběhem a návštěvou jiného místa na Zemi.

Srovnávací koláž čtyř různých zatmění Měsíce Foto: Petr Horálek
Astrofotograf ukazuje působivou koláž loňských a letošních zatmění Měsíce z různých světadílů

Snímek vlevo nahoře z Thajska je z 31. ledna 2018. Toto zatmění nastalo během „šílenství modrého superměsíce“, tedy úhlově největšího a zároveň druhého úplňku v lednu daného roku.

Obrázek na koláži vpravo nahoře z Řecka pak ukazuje červencové (2018) úplné lunární zatmění. Událost ze 27. července 2018 byla nejdelším úplným zatměním Měsíce v tomto století.

Zatmění Měsíce v Praze 27. července 2018

Foto: Novinky

Trvalo 103 minut a bylo provázeno nejvýraznější opozicí Marsu od roku 2003. Termínem opozice se podle České astronomické společnosti označuje situace, kdy se planeta na obloze nachází naproti Slunci a díky tomu je pozorovatelná celou noc.

Letošní lednové (snímek vlevo dole na úvodní koláži je z 21. ledna z Kapverd) je oblíbené pro zachycení pádu asteroidu na měsíční povrch krátce před totalitou.

„To poslední – částečné – nastalo 16. července při oslavách 50. výročí startu Apolla 11 k Měsíci. Jak vidno, musel jsem kvůli každému zatmění vycestovat do jiného koutu světa: Thajska, Řecka, na Kapverdské ostrovy... Na poslední stačilo zůstat v Česku, fotografii jsem pořídil nedaleko Sečské přehrady,“ prozradil Horálek.

Rozdíl ve vzdálenosti úplňků až 47 000 km

Na výsledné koláži lze podle Horálka rovněž zpozorovat různé barvy podle polohy Měsíce v zemském stínu (v lednu 2019 dokonce krásně vynikl tzv. tyrkysový jev díky silnějšímu vlivu ozonu v zemské atmosféře) a hlavně velikosti úplňků.

„Zatímco ty lednové nastaly v době průchodu Měsíce přízemím, ty červencové naopak v době největší vzdálenosti našeho souputníka od Země. Především velikosti úplňků při zatměních v roce 2018 mají patrný úhlový rozdíl, který činil 12,9 procenta – lednový zatmělý úplněk byl o více než 47 tisíc kilometrů blíže než červencový,“ popsal.

Průběh zatmění Měsíce a změna barev v zemském stínu zachycená během úkazu 31. ledna 2018. Ilustrační foto

Foto: Petr Horálek

Znovu se taková situace ohledně rozdílů ve vzdálenostech při zatmění zopakuje až v letech 2033 a 2036.

Snímáno přístroji z pozůstalosti astronoma

Celá kolekce (úvodní fotografie článku) má podle jejího autora ještě větší hloubku – všechna zatmění byla nasnímána přes metrový teleobjektiv z pozůstalosti pardubického astronoma Václavu Knolla (1964–2010), který před devíti lety zemřel na rakovinu.

Knoll se věnoval popularizaci astronomie, zabýval se zejména zatměními Slunce. Účastnil se mnoha expedicí v zahraničí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků