Hlavní obsah
Amazonie v plamenech. Snímek je z 26. srpna 2019. Foto: Profimedia.cz

Amazonský prales potřebuje na svou obnovu 100 let

Na svou úplnou obnovu bude Amazonský deštný prales potřebovat 100 let. Zmínil to geograf Dieter Anhuf, přední německý odborník na tropické deštné lesy působící na Univerzitě v Pasově. Význam tohoto jedinečného ekosystému pro ochranu klimatu však i podle něj nelze přeceňovat, jak vysvětluje ve svém článku pro server týdeníku Focus.

Amazonie v plamenech. Snímek je z 26. srpna 2019. Foto: Profimedia.cz
Amazonský prales potřebuje na svou obnovu 100 let

Profesor Anhuf již několikrát Amazonii procestoval, i proto se může lépe podělit o své zkušenosti.

Stále existují neporušené a stálezelené tropické deštné pralesy.
Prof. Dieter Anhuf

„Stále existují neporušené a stálezelené tropické deštné pralesy,“ zdůraznil na úvod.

Tropické deštné lesy dnes pokrývají sotva osm procent zemského povrchu (12 milionů čtverečních kilometrů), nicméně tyto oblasti jsou domovem více než poloviny všech rostlinných a živočišných druhů na světě, místní biologická rozmanitost je obrovská.

Požár pustoší Amazonský prales, snímek z brazilské Altamiry.

Foto: Leo Correa, ČTK/AP

Tropické pralesy, které představují 28 procent světových lesů, jsou nerovnoměrně rozmístěny po celém světě. Největší nepřerušovaný lesní pás se rozkládá na území devíti jihoamerických států v amazonské pánvi. Více než polovina této oblasti je v Brazílii, kde se nachází třetina zbývajících tropických deštných pralesů na světě. Toť obecné informace.

Výrazně více požárů v Brazílii než loni

„Každý rok v období sucha v Amazonii hoří. Jenže i když se to brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi nezamlouvá, počet ohňů se ve srovnání se stejným měsícem loňského roku zvýšil téměř o 80 procent,“ napsal Anhuf.

„Každoročně se odlesňováním ničí tisíce čtverečních kilometrů lesa. Pokud se příslušné místo opustí, může se po 40 až 50 letech rozvinout slušný sekundární les. Úplná regenerace by však trvala 80 až 100 let,“ uvedl pro Focus.

Tři hlavní příčiny mizení tropických deštných pralesů v Amazonii: lesnictví, chov skotu a rozsáhlé zemědělství.
Prof. Dieter Anhuf

Přes mezinárodní snahy o ochranu a zachování tropických pralesů jsme podle Anhufa svědky téměř nekontrolované globální destrukce tropických lesů.

Pokračující růst světové populace a s tím související následné zvýšené využívání naší planety a jejích zdrojů vedlo v nedávné minulosti k masivním zásahům a změnám přirozené rovnováhy.

„Tedy vývoj, který urychluje změnu klimatu,“ přisadil si.

„Transformace tropických stálezelených deštných pralesů na jiné formy využití půdy je neoddělitelně spjata s požárem,“ pokračoval. To platí jak pro drobné zemědělce, kteří jsou tam usazeni, tak pro velké zemědělsko-průmyslové podniky, například chov hospodářských zvířat a pěstování sóji.

„Existují tři hlavní příčiny mizení tropických deštných pralesů v Amazonii: lesnictví, chov skotu a rozsáhlé zemědělství,“ shrnul německý vědec.

Nutnost ochrany, i když to nejsou „plíce“

Požáry běsní už několik týdnů. Kupříkladu minulý týden se v Brazílii zaznamenalo 72 tisíc zuřících požárů, které likvidují zejména Amazonii.

Oheň v Jacunda National Forest u města Porto Velho

Foto: Eraldo Peres, ČTK/AP

Hovoří se o „plicích Země v plamenech“ s tím, že Amazonský prales vyprodukuje 20 procent roční produkce kyslíku celé planety. Přestože je velmi důležité tuto část světa chránit, jde o velmi nadsazené číslo. Ohradili se proti tomu klimatologové Jonathan Foley z Wisconsinské univerzity a Michael Mann z Pennsylvánské univerzity či expert na Amazonský prales Daniel Nepstad.

„Navzdory obecným představám Amazonský deštný prales neprodukuje 20 procent kyslíku. Je to spíš šest či méně,“ uvedl Foley. Dodal však, že odlesňování představuje obrovský problém, kterému je nutné zabránit, byť mizení deštného pralesa produkci kyslíku neovlivňuje.

Měsíčně zmizí 2250 km čtverečních

K nárůstu počtu požárů každopádně přispělo kromě klimatických změn a sucha i nelegální kácení a vypalování lesa kvůli získání zemědělské půdy. Od loňského do letošního července vzrostlo odlesňování o 278 procent. Měsíčně zaniká 2250 kilometrů čtverečních deštného pralesa, uvádějí brazilští ekologové, s nimiž ale prezident Bolsonaro nesouhlasí.

Brazilský prezident jednak nevěří v oteplování planety, zároveň k jeho politickému stylu patří ostrá konfrontace. Média také upozorňují, že mu pomohla ke zvolení vlivná zemědělská lobby, která má zájem na kácení pralesa.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro

Foto: Adriano Machado, Reuters

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků