Hlavní obsah

Stonožky jako potápěči. Vědce zaskočilo, jak zdatně se noří pod vodu za potravou

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Určité druhy stonožek zřejmě značnou část života místo na souši aktivně tráví pod vodní hladinou, kde mají příležitosti k lovu potravy. Nasvědčuje tomu pozorování speleologů, kteří na stonožky druhu Lithobius matulici (stonožka Matuličova) narazili hluboko v zatopených jeskyních.

Foto: Univerzita Palackého

Stonožka Lithobius matulici

Článek

Na nové studii, která může změnit pohled zoologů na stonožky jako na převážně suchozemské živočichy, se podílejí vědci z Maďarského přírodovědného muzea, Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti a z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) v Olomouci.

Zajímavé je hlavně to, že se jedná o zástupce starého řádu nejběžnějších stonožek, které pod hladinu dobrovolně chodit dosud nikdo neviděl.
Ivan Hadrián Tuf, zoolog

Stonožky žijí na souši již více než 420 milionů let. Zoologové je obvykle považují za půdní živočichy, jelikož většina druhů obývá svrchní vrstvy půdy, případně žije pod kameny, dřevem a v listovém opadu.

Podle dosavadních zkušeností se stonožky vodě raději vyhýbají. Výjimkou jsou pouze některé druhy, které žijí například v záplavových oblastech a které sice dokážou přežívat ve stavu strnulosti pod hladinou až několik dní, nicméně před velkou vodou zvolí úprk.

„Jen některé pralesní stonohy umějí plavat a při vyrušení se schovat na dně potoka. Také asi tři procenta druhů zemivek žijí na skalnatých mořských pobřežích v přílivové zóně, kde při odlivu hledají potravu a příliv přečkávají v úkrytech na dně,“ uvedl Ivan Hadrián Tuf z olomoucké přírodovědecké fakulty, spoluautor odborného článku, který vyšel v časopise ZooKeys.

Jeskyňáři zapomněli jásat

Speleologové z Maďarska ale nedávno v jeskyni Vjetrenica v Bosně a Hercegovině pozorovali stonožky v trvale zaplavených částech jeskyň, přičemž některé se jim – k radosti zoologů – podařilo odchytit a zdokumentovat.

„Jeden z potápěčů při ponoru sebral stonožku, strčil si ji do manžety neoprenu a strávil s ní pod vodou další dvě hodiny. Až delší dobu po vynoření si na ni vzpomněl, vyfotografoval ji na mělčině a ona mu přitom utekla. To by se zoologovi nestalo, protože ten by zřejmě ponor přerušil a šel ven žasnout a jásat, případně slídil po dalších jedincích,“ poznamenal Tuf.

Vědci zjistili, že potápěči pod hladinou narazili na stonožku druhu Lithobius matulici. Přibližně ve stejnou dobu speleologové v jiných zatopených jeskyních pořídili záznamy tohoto podivného chování stonožek.

„Protože se nám dostalo do rukou několik stonožek z této jeskyně, rozhodli jsme se k jejich popisu připojit i hlášení o potápějících se stonožkách. Zajímavé je hlavně to, že se jedná o zástupce starého řádu nejběžnějších stonožek, které pod hladinu dobrovolně chodit dosud nikdo neviděl,“ upozornil zoolog.

Pod vodou vydrží dlouho

Okolnosti nálezu naznačují, že tyto jeskynní druhy vydrží pod vodou velmi dlouho – potápěči na ně narazili hluboko v jeskyni a poblíž nebyly žádné vzduchové bubliny.

Stonožky podle Tufa zřejmě objevily způsob, jak vydržet dlouhodobě pod vodou, což známe u mnohonožek. Několik jejich druhů se v jeskyních potápí a spásá nárosty řas a sinic. Na rozdíl od mnohonožek jsou ale stonožky primárně predátoři, kteří slídí za kořistí. Potápění tak může pro ně být v prostředí jeskyň výhodné, protože kromě suchozemských drobných bezobratlých si mohou ve vodě ulovit i korýše.

„Bohužel jsou jeskynní populace dravých stonožek podstatně menší než populace mnohonožek. Na analýzu obsahu žaludku stonožek či na případný jejich chov v laboratoři bude třeba chytit více jedinců,“ podotkl Tuf, podle kterého to ale nebude snadné – ve skafandru při potápění se drobné stonožky nechytají dobře.

Stonožka Matuličova obývá jeskyně v Bosně a Hercegovině. Je slepá, slabě pigmentovaná, dorůstá do délky až 26 mm a má mimořádně protažená tykadla a vlečné poslední nohy. Kromě adaptací k jeskynnímu životu pravděpodobně dokáže též aktivně hledat potravu i v zaplavených částech jeskyní, informovala UP.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám