Zatímco v minulých ročnících mezi hosty dominovaly „přespolní“ osobnosti, letos organizátor kurzu Pavel Hobza vsadil na domácí. Inspiroval jej k tomu i pořad České televize Věda 24, který v prosinci představil souhrn nejvýznamnějších událostí ve vědě za rok 2018.

„Mezi největšími úspěchy byly zmíněny dva z Olomouce. První se týkal problematiky bakteriální rezistence vůči nanostříbru – výzkumu týmu pod vedením Radka Zbořila, druhý rozluštění genomu pšenice, v čemž významnou roli sehráli vědci v čele s Jaroslavem Doleželem,“ objasnil Hobza koncepci letošního ročníku kurzu.

Fyzikální chemik Pavel Hobza

Chemik Pavel Hobza

FOTO: PřF UP/RCPTM

Dalším z důvodů byla skutečnost, že na UP je nyní aktuálním tématem integrace stávajících vědeckých center: Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) a Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM). Z nich tři ze čtyř letošních přednášejících pocházejí.

Luštění dědičné informace rostlin

Úvod letošního cyklu bude patřit 20. února vědeckému řediteli CRH a laureátovi Národní ceny Česká hlava 2018 Doleželovi, jenž pohovoří o dědičné informaci rostlin a jejím luštění.

Profesor v oboru molekulární biologie a genetiky se zaměřuje hlavně na strukturu a evoluci rostlinných genomů a mapování a sekvenování genomů důležitých zemědělských plodin.

Problémy pšenice
Evropská pšenice není odolná vůči změnám klimatu, upozorňují vědci

Se svým týmem měl Doležel podíl na přečtení genomu ječmene, banánovníku či pšenice.

Využití nanomateriálů

Generální ředitel RCPTM Zbořil je předním světovým odborníkem v oblasti nanotechnologií, o čemž svědčí i jeho loňské zařazení na seznam nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers.

Během přednášky dne 6. března představí uhlíkové nanostruktury jako svět mnoha dimenzí a možností.

Fyzikální chemik Radek Zbořil

Fyzikální chemik Radek Zbořil

FOTO: Univerzita Palackého

Výzkum uhlíkových a kovových nanomateriálů a jejich využití v biomedicíně, katalýze, životním prostředí nebo moderních technologiích pro získávání a ukládání energie má v jeho vědecké práci stěžejní postavení. Stál též u objevu nejtenčího známého izolantu či prvních nekovových magnetů na bázi uhlíku.

Od molekul po nové léčivo

Třetím hostem bude ředitel ÚMTM Hajdúch, který 20. března vystoupí s přednáškou s názvem „Translační výzkum v medicíně: Od molekul po nová léčiva a diagnostika“.

Jeho tým se podílel mimo jiné na úspěchu v boji se závažným onemocněním, cystickou fibrózou. Ve spolupráci s kanadskými kolegy objevili lék, který dokáže zabránit vzniku infekce, na kterou pacienti s touto vrozenou chorobou často umírají.

Co to jsou elity?

Cyklus uzavře 27. března – tentokrát nikoli přírodní či lékařský vědec – politolog Šaradín z Filozofické fakulty UP přednáškou „Občané, elity versus demokracie“.

„V současné době se neustále hovoří o elitách, ať už je někdo nazývá Pražskou kavárnou, či jinak. Zdá se mi, že tato otázka ve společnosti i ve vědě graduje. Sám často uvažuji o tom, jaká je úloha výrazných osobností ve společnosti, v níž platí Gaussova křivka. Proto jsem oslovil politologa Pavla Šaradína, který o tomto tématu promluví,“ uvedl Hobza, který patří k nejcitovanějším vědcům.

Přednášky se konají v aule Přírodovědecké fakulty UP, a to vždy od 15 hodin. Na webu pořádající katedry fyzikální chemie bude následně dostupný videozáznam.