Podle vědců jde o průlomovou misi, která změní naše chápání Slunce. Sonda se dostane do vzdálenosti 6,1 miliónu kilometrů od naší mateřské hvězdy, takže proletí sluneční korónou .

Pokud se odstartovat v srpnu nepodaří, otevře se další startovací okno až v květnu příštího roku.

Bezpilotní sondu velikosti osobního auta nejprve čeká přes 140 miliónů kilometrů dlouhá cesta. Slunce pak oběhne zhruba za 88 dní. Očekává se, že mise bude zahrnovat 24 drah kolem Slunce po dobu sedmi let. Podle agentury Reuters historicky nejblíže k naší hvězdě bude v prosinci roku 2024.

Na dosud nejmenší vzdálenost od této hvězdy se dostala západoněmecká sonda Helios 2 v roce 1978, která od ní byla 41,9 miliónu kilometrů.

Vysvětlí se extrémní rozdíl teplot?

Ačkoli teploty v koróně dosahují až několik miliónů stupňů Celsia, sonda takovým extrémům čelit nebude. Předpokládá se, že na své trase bude muset vydržet zhruba 1370 stupňů Celsia. Teplota uvnitř zařízení, které bude chránit uhlíkový štít a speciální chladící systém, pak podle expertů nepřesáhne 30 °C.

Bezproblémový průlet korónou je možný díky nižší hustotě částic, což znamená menší přenos tepla na sondu. Odborníci NASA to přirovnávají ke vložení ruky do rozpálené trouby, což je oproti ponoření ruky do hrnce s vroucí vodou snesitelné.

Sonda Parker Solar Probe

Sonda Parker Solar Probe

FOTO: NASA/Johns Hopkins APL/Ed Whitman

Vědci od sondy očekávají odpověď na otázku, proč je povrch Slunce s teplotou okolo 5500 stupňů Celsia výrazně chladnější než koróna, který má místy teplotu milióna šest miliónů stupňů. Existuje několik teorií, žádná ale plně neobjasňuje extrémní rozdíly teplot.

„To prostě nedává smysl,“ uvedla k tomuto jevu Nicola Foxová z americké Univerzity Johnse Hopkinse, která se na misi podílí. „Máte zdroj tepla, a když se od něj vzdalujete, tak je okolí teplejší. Je to jako odejít od táboráku, ale při vzdalování cítit stále větší teplo. Porušuje to přírodní zákony, porušuje to fyzikální zákony,“ prohlásila.

Zlepšit předpovědi počasí ve vesmíru

Mise za 1,6 miliardy dolarů (35,5 miliardy Kč) má dále za cíl zlepšit prognózy hlavních událostí počasí, které mají dopad na život na Zemi i astronauty. NASA hodlá detailně zkoumat sluneční aktivitu, zejména způsoby urychlování proudu částic, takzvaných solárních větrů.

To by právě mohlo zlepšit předpovědi meteorologických událostí ve vesmíru, včetně  slunečních erupcí, které mohou otřásat magnetickým polem Země a ovlivňovat satelitní komunikaci, bezpečnost astronautů, rozvody elektrické energie či působení radiace na lety.

Do kosmu vynese sondu raketa Delta IV Heavy společnosti United Launch Alliance, která patří k nejvýkonnějším nosičům. Ale ani tato raketa nedokáže satelitu poskytnout dostatečnou rychlost nutnou pro náročný let. Proto bude jako vrchní stupeň nosiče připojen ještě raketový motor Star 48, který se o potřebné zrychlení postará.

Raketa Delta IV Heavy. Ilustrační foto

Raketa Delta IV Heavy. Ilustrační foto

FOTO: Profimedia.cz

Pomůže Venuše

Parker Solar Probe při své cestě ke Slunci využije opakovaně gravitace planety Venuše. První průlet by se měl uskutečnit letos 2. října. Podle NASA oběhne sonda Venuši celkem sedmkrát.

Optimální období pro start sondy trvá do 19. srpna, ale díky alternativním letovým trajektoriím bude možné odletět až do 23. srpna. Pokud se ovšem odstartovat v srpnu nepodaří, otevře se podle portálu Spaceflight Now další startovací okno až v květnu příštího roku, kdy se opět Země a Venuše srovnají do vhodné pozice.

Nejstarší projekt NASA

O projektu se poprvé uvažovalo dokonce již roku 1958, v roce založení NASA. [celá zpráva] Jde tak o nejstarší projekt vesmírné agentury, který v záznamech stále nesplněn. Problém vždy představovalo intenzivní sluneční záření.

Umělecká kompozice sondy blížící se mateřské hvězdě

Umělecká kompozice sondy blížící se mateřské hvězdě

FOTO: parkersolarprobe.jhuapl.edu

Půjde rovněž o nejrychlejší člověkem vyrobený objekt – maximální rychlost sondy se dle serveru USA Today odhaduje na více než 800 000 km/h.

Jméno podle žijícího vědce

Zajímavostí je, že NASA sondu s původním názvem Solar Probe Plus nejen loni přejmenovala, ale vůbec poprvé ve své historii ji pojmenovala na počest osobnosti, která ještě žije – amerického astrofyzika Eugena Parkera, narozeného roku 1927. Ten je prý poctěn.

Právě on předpověděl v 50. letech existenci solárního větru, energie vyzařované z naší nejbližší hvězdy. Proto Parker Solar Probe, Parkerova sluneční sonda.