Hlavní obsah

Téměř milión žáků ZŠ dostane vysvědčení. Část rodičů by jakákoli hodnocení zrušila

Novinky,

Příští týden se bude na základních a středních školách rozdávat pololetní vysvědčení. Konkrétně na ZŠ obdrží klasifikaci dle Českého statistického úřadu více než 900 tisíc žáků. Ne všichni rodiče si však přejí, aby jejich děti byly známkovány či jinak hodnoceny, pokud o to samy neprojeví zájem. Jde o příznivce takzvaného unschoolingu – konceptu, který upřednostňuje vzdělávání řízené přímo dětmi. Vysvědčení i jiná hodnocení pro své děti tito rodiče běžně odmítají.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Všechny školou povinné děti dvakrát do roka dostávají podle zákona vysvědčení reflektující výsledky studia. Nemusí ale jít jen o klasické známkování. Širší slovní hodnocení dostávají například žáci waldorfských škol, jednoho z několika desítek alternativních programů fungujících v Česku.

Přestože do školy nedocházejí, dostávají vysvědčení i děti registrované v domácím vzdělávání, kterých jsou nyní dle údajů ministerstva školství více než dva tisíce.

Efektivní vstřebávání informací

Existují i rodiče, kteří o vysvědčení pro své děti nestojí vůbec. Unschooling („odškolení“) jako jedna z forem sebeřízeného vzdělávání vychází z přesvědčení, že nejefektivněji dítě vstřebává informace ve chvíli, kdy je na to samo připraveno a o danou věc projeví zájem.

Dítě si postupně zvykne učit se jen tehdy, následuje-li odměna či hrozí-li trest.
Zdeňka Staňková, Svoboda učení

„To, co každý člověk k učení potřebuje, je podnětné prostředí, zpětná vazba a zajímaví lidé kolem, což je něco úplně jiného než hodnocení a známky,“ vysvětlila Zdeňka Staňková, členka iniciativy Svoboda učení.

K hlavním cílům iniciativy dle jejího webu patří, aby děti vyrůstaly ve svobodném, přirozeném a respektujícím prostředí, které jim umožňuje využít veškerý jejich potenciál. Již šest let se snaží šířit informace o sebeřízeném vzdělávání. Oslovila už přes 14 tisíc příznivců na sociálních sítích nebo prostřednictvím knih a vzdělávacích akcí.

„Vysvědčení, respektive každé nevyžádané hodnocení, které představuje vnější motivaci, efektivnímu učení brání. Lidský mozek, a děti jsou také lidi, je nastaven tak, aby hledal ve věcech smysl. Když ho nenajde, stává se pro něj učení problémem. Jelikož toto škola nereflektuje, zbývá jí jediná možnost, jak děti k učení přimět – hodnocení a známky, odměny a tresty. Dítě si postupně zvykne učit se jen tehdy, následuje-li odměna či hrozí-li trest. Vnitřní motivace vymizí a vystřídá ji ta vnější,“ doplnila Staňková, která má několikaletou zkušenost jako učitelka ve školce.

Problematika zpětné vazby

Je samozřejmě otázka, zda by na něco takového byla společnost připravená – a zda by to i pro některé děti nebylo až „příliš alternativní“. Slovní hodnocení se může proto jevit jako jakýsi „kompromis“. Určitá forma zpětné vazby je vždy důležitá.

Když je iniciativa proti zažitému známkování a obecně jakémukoli hodnocení, jakou formu zpětné vazby si tedy představuje? A jak se pak pozná, jestli to žák umí, či nikoli?

„Jak vy poznáte, zda něco umíte, či nikoli?“ reagovala Staňková na doplňující dotaz Novinek. „Jde o to, že žádná lidská bytost nemá právo hodnotit jinou lidskou bytost. Zpětnou vazbou myslíme kupříkladu jakékoli rozhovory, reakce okolí a podobně. Tedy jsme v principu proti tomu, aby kdokoli komukoli určoval, co má umět a kdy.“

Novinky již psaly, že části rodičů se nelíbí ani ověřování vědomostí předškolních dětí, které se vzdělávají individuálně. [celá zpráva]

Žáci a studenti základních a středních škol obdrží vysvědčení ve středu 31. ledna, v pátek 2. února je poté čekají jednodenní pololetní prázdniny.

Anketa

Zrušili byste (alespoň na ZŠ) známkování?
Ano
20,2 %
Ne
77,6 %
Nevím, maximálně v 1. třídě
2,2 %
Celkem hlasovalo 1844 čtenářů.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám