Článek
Myši, které se živily stravou obohacenou o brokolici, trpěly průjmy nebo záněty střev výrazně méně než myši, které brokolici nejedly. Podobné účinky by mohl mít také květák, růžičková kapusta a další košťálová zelenina, tvrdí Gary Perdew, profesor na Zemědělské fakultě Pennsylvánské státní univerzity v USA.
„Pokud lidé trpí častými průjmy nebo dokonce zánětem střev, jejich zdraví se začne zhoršovat, a pak často přicházejí vážné nemoci, jako třeba artritida nebo srdeční choroby,“ řekl profesor Perdew pro vědecký web Eurekalert.
Naprosto zásadní pro lidské zdraví je takzvaná bariérová funkce střeva, která chrání vnitřnosti před toxiny a škodlivými mikroorganismy, zatímco živinám dovoluje projít do systému.
Receptory udržují rovnováhu
Klíčový podle Perdewa může být takzvaný aryl uhlovodíkový receptor (AHR) ve střevech. Ten pomáhá tělu regulovat jeho reakci na znečišťující látky a různé toxiny.
Vědci uveřejnili výsledky výzkumu v časopise Journal of Functional Foods. Tvrdí, že košťálová zelenina, jako například zelí, kapustičky nebo právě brokolice – obsahují organickou sloučeninu indolový glukosinolát, který se v žaludku štěpí na další složky, jako je třeba indol karbinol (ICZ).
Pro člověka by to znamenalo jíst asi půl kila brokolice denně
Když se indol karbinol naváže na aryl uhlovodíkový receptor ve střevním epitelu (tkáň z buněk, která kryje plochu střeva), pomáhá udržovat zdravou rovnováhu ve střevní mikroflóře, zvyšuje imunitu a posiluje bariérovou funkci střev. Tímto způsobem je podle vědců možné předcházet nemocem, jako jsou různé druhy rakoviny nebo Crohnova nemoc, způsobená zánětem výstelky střev.
Podle Perdewa se aryl uhlovodíkové receptory mohou někdy v těle stimulovat příliš a způsobují otravu. „Otázkou zůstává,“ řekl Perdew, „jak docílit toho, aby se AHR aktivoval jen ve střevech?“
Vědci ve studii zaměřené na AHR využili dvě geneticky odlišné skupiny myší. Oběma přimíchali do stravy 15 procent brokolice a pak látku způsobující střevní problémy. Myši, jejichž těla dokázala lépe vázat indol karbinol na AHR, byla před otravou dobře chráněná, zatímco ostatní trpěly nevolností a průjmem.
Košťálovou zeleninu každý den
Pro člověka by to znamenalo jíst asi půl kila brokolice denně, poznamenal Gary Perdew. „Půl kila se může zdát jako strašně moc, ale zas tak mnoho to vlastně není. Navíc třeba růžičková kapusta má účinných látek dvojnásobné množství než brokolice, takže by jí stačila i polovina.“
Lidé trpící určitými trávicími poruchami, jako je například chronický zánět střeva, často slyší, že by neměli jíst příliš mnoho vlákniny. Bude tedy ještě třeba zjistit, jak by tito lidé mohli jíst brokolici a příbuznou zeleninu tak, aby jim neškodila a přitom přinášela užitek a prospívala jejich zdraví.