Již během měsíce po zahájení léčby takzvanou Vagovou metodou začal pětatřicetiletý pacient projevovat výrazné zlepšení. Je schopen reagovat na jednoduché instrukce, hýbat hlavou a sledovat očima pohybující se předměty.

Prvního zlepšení si všimla matka. Zaznamenala, že její syn vydrží déle vzhůru, když mu terapeut čte knihu. Pacienti ve vegetativním stavu se běžně probouzejí, ale nevnímají. Později začal projevovat i emoce, například úlek, když náhle zahlédl obličej lékaře.

Vagová metoda spočívá ve stimulaci bloudivého nervu elektrickými impulzy vysílanými z podkožního stimulátoru. Sama o sobě není nová, medicína ji ale dosud využívala k léčbě jiných onemocnění. Například rezistentních depresí nebo epilepsie. Bloudivý nerv spojuje mozek s řadou klíčových orgánů v těle.

Jsou třeba další studie, naděje je však velká

„Po této případové studii bychom měli zvážit testování na větším vzorku pacientů. Léčba může být důležitá pro pacienty v minimálním stavu bělosti tím, že jim dá šanci komunikovat s okolním světem,“ cituje BBC Angelu Siriguovou z Institutu kognitivní věd Marca Jeanneroda v Lyonu.

„Může to být zajímavé vodítko, ale doporučoval bych být v hodnocení těchto výsledků opatrný, dokud se je nepovede zopakovat u více pacientů. Je těžké na základě jediného případu soudit, zda bude léčba úspěšná i u více lidí,“ řekl britské stanici Vladimir Litvak z Londýnského neurologického institutu.