Hlavní obsah

Ruský tanker se „prokousal” Arktidou, díky oteplování poprvé bez ledoborce

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ruský tanker Christophe de Margerie úspěšně zdolal Severní ledový oceán, takzvanou Severní arktickou cestu proplul v rekordním čase. Z norského přístavu Hammerfest se totiž do jihokorejského Porjongu dostal za pouhých 19 dní, navíc poprvé v historii bez potřeby použít ledoborec. Dříve něco takového nebylo možné. Podle odborníků je to způsobeno globálním oteplováním.

Foto: Profimedia.cz

Ruský tanker Christophe de Margerie, který jako první plavidlo zdolal Arktidu bez předchozí cesty ledoborce.

Článek

Tanker přepravoval kapalný zemní plyn, trasu zvládl o 30 procent rychleji, než je běžné při cestování přes Suezský průplav. Zhruba 300 metrů dlouhé plavidlo má hodnotu 300 miliónů dolarů (asi 6,6 miliardy korun).

Severní mořská cesta je označení námořní cesty podél celého severního a východního pobřeží Ruska. Začíná podél severního pobřeží Norska, vede přes město Murmansk a podél celého severního ruského pobřeží k Beringovu průlivu a nakonec do Vladivostoku.

Celoroční možnost plaveb

Na své poslední cestě tanker využil své vlastní zařízení na boření ledu, které je součástí lodi. Dříve to, jak připomíná britský server Daily Mail, nebylo možné – výpravu musela předcházet cesta samostatného ledoborce.

Tento moderní ruský tanker nicméně dokáže prorazit led o tloušťce až 1,2 metru. „Plavba byla velmi rychlá, zvlášť když přihlédneme k tomu, že jsme nepoužili ledoborce. Je pro nás skvělé, že nyní můžeme tuto trasu využívat po celý rok,“ uvedl pro britský server The Guardian Bill Spears, mluvčí společnosti Sovcomflot, která tanker vlastní.

Dříve šlo danou oblastí cestovat jen zhruba čtyři teplejší měsíce v roce.

Obavy ekologů

Ekologové se obávají, že cestu začne využívat více lodí. Na námitky ochránců přírody ruská společnost reaguje tím, že její tanker může k pohonu využívat i transportovaný zemní plyn, čímž prý sníží škodlivé emise o desítky procent.

Podle oceánografa Simona Boxalla z univerzity v britském Southamptonu se ale tání arktického ledu nezpomalí, i kdyby se skleníkové plyny přestaly vypouštět úplně. Navíc dřívější zjištění americké Harvardovy univerzity ukázala, že pod ledem mohou růst mikroskopické řasy, kterých je v Arktidě více než dříve.

„Změny klimatu mohou výrazně změnit ekologii Severního ledového oceánu,” poznamenal k tomu tehdy podle serveru Daily Mail hlavní autor harvardské studie Christopher Horvat.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám