Česká republika je jednou ze 30 zemí světa, jejíž vědci v Antarktidě soustavně pracují. Daří se to především díky stanici Johana Gregora Mendela, jejíž provoz financuje ministerstvo školství skrze projekt CzechPolar2. Vlastní ji zmíněná brněnská vysoká škola. Letos stanice oslavila 10 let existence. [celá zpráva]

Přírodovědecká fakulta MU je díky výzkumným výsledkům svých badatelů od roku 2013 členem výboru manažerů všech národních antarktických programů.

Po skončení konference dostanou hosté tučňáky jako dárek.

Po skončení konference dostanou hosté tučňáky jako dárek.

FOTO: Masarykova univerzita

„Mítink zde proběhne letos poprvé a na dlouhou dobu naposledy, neboť národní programy se v pořádání zasedání střídají,“ vysvětlil Pavel Kapler, český reprezentant ve výboru a současně manažer univerzitní antarktické stanice.

Výzkumné drony mohou rušit tučňáky

Zástupci jednotlivých zemí budou řešit rozvoj a fungování stanic a obecně to, kam bude vědecký život na zamrzlém kontinentu směřovat. Budou se věnovat využití dronů, obnovitelných zdrojů energie a dalších nových technologií a také nakládání s odpady, které na místě vědci produkují, ať chtějí nebo ne.

„Bude se diskutovat o návrhu zákona o provozu dronů v Antarktidě. Mají totiž vzniknout alespoň nějaká závazná pravidla, k jejichž dodržování se všichni zavážou,“ nastínil Kapler.

Výzkumníci drony potřebují například k monitorování rozlohy ledovců, oblastí s vegetací či kolonií živočichů. Jejich používání je ale třeba regulovat. Drobná létající zařízení totiž mohou rušit kupříkladu život tamních tučňáků.

Část výpravy do Antarktidy, která čeká na přepravu. Zleva: Peter Váczi, Mehmet Gökhan Halici, Zbyněk Engel, Ivo Sedláček, Jana Smolíková, Jan Kavan, Martin Bačkor, Jiří Strnad, Miloš Barták, Kamil Láska, Michaela Kňažková, Daniel Nývlt, Filip Hrbáček.

Část letošní české výpravy do Antarktidy

FOTO: Masarykova univerzita

Důležitou otázkou, na kterou se manažeři stanic mimo jiné také soustředí, je doprava na místo. Jelikož počasí na jižním cípu Země bývá nevyzpytatelné, musejí se naučit předvídat všechny možnosti a dopředu zajistit, že vědce vždy na místo někdo dopraví.

V průběhu zasedání dojde také k pomyslnému střídání stráží. Zakladatel české stanice Pavel Prošek odchází do důchodu, předá tak symbolicky vedení českého vědeckého programu svému nástupci Danielu Nývltovi. Ten již má za sebou vedení letošní expedice. [celá zpráva]