Nálezy koster pravěkých lidí jsou poměrně neobvyklé, takže nové objevy by vědcům mohly pomoci k tomu, aby dokázali zjistit identitu původních obyvatel nalezišť, na nichž zatím objevili pouze různé artefakty.

Antonio Rosas, výzkumný pracovník ve Španělském muzeu přírodních věd v Madridu, řekl pro web BBC News: „Tato práce znamená značný vědecký průlom. Teď dokážeme říct, jací hominidé obývali jeskyně na konkrétních stratigrafických (sedimentárních) úrovních, a to dokonce i v případech, že po nich nenajdeme žádné kosti.“

„Víme, že některé složky v usazeninách mohou vázat DNA,“ poznamenal hlavní vedoucí výzkumu Matthias Meyer z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. „Rozhodli jsme se tedy zjistit, jestli v sedimentech na archeologických nalezištích, na nichž žili pravěcí lidé a předchůdci lidí, dokáže přežít jejich DNA.“

Mravenčí práce v laboratoři

Tým vědců spolupracoval s pracovníky na sedmi vykopávkách v Belgii, Chorvatsku, Francii, RuskuŠpanělsku. Nasbírali vzorky usazenin z období před 14 000 – 550 000 lety.

V laboratoři pak ze vzorků pečlivě extrahovali mitochondriální DNA – genetický materiál z mitochondrií, které slouží buňkám coby „elektrárny“. Dokonce i ze vzorků, které byly roky ponechány v pokojové teplotě, se tato DNA dala vytáhnout.

Meyer a jeho tým dokázali z DNA identifikovat různá zvířata, náležející do 12 skupin savců, včetně dávno vyhynulých, jako byl mamut srstnatý, nosorožec srstnatý, medvěd jeskynní atd. Vědci ve vzorcích DNA nicméně hledali obzvlášť ty od předchůdců člověka.

Tato nová technika by mohla výrazně zvýšit počet vzorků DNA Neandrtálců a Denisovanů, které máme k dispoziciCarles Lalueza-Fox, Španělská národní rada pro výzkum

„Podle výsledků předchozích studií jsme předpokládali, že ve vzorcích DNA budou natolik převládat jiní savci, že v nich malé stopy lidské DNA ani nezachytíme,“ řekla pro BBC News spoluautorka studie Viviane Slonová z Institutu Maxe Plancka v Lipsku. „Potom jsme ale začali ke vzorkům přistupovat jinak a vyloženě jsme se soustředili na fragmenty DNA lidského původu.“

Členové týmu dokázali získat DNA Neandrtálců z jeskynních sedimentů ze čtyř nalezišť, včetně vrstev, v nichž nebyly objeveny žádné lidské kosterní pozůstatky. A navíc objevili i vzorky DNA Denisovanů v v Děnisově jeskyni na Altaji v Rusku.

Pátrání po životě lidí

„Tato nová technika by mohla výrazně zvýšit počet vzorků DNA Neandrtálců a Denisovanů, které máme k dispozici. Dříve jsme v tomto ohledu byli omezeni počtem zachovalých ostatků, jichž nebylo právě mnoho,“ sdělil agentuře AFP spoluautor studie Carles Lalueza-Fox ze Španělské národní rady pro výzkum. „Do budoucna očekáváme, že se nám podaří získat i zásadní části jaderné DNA.“

Svante Pääbo, ředitel oddělení evoluční genetiky na Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii, objev okomentoval:  „Tím, že se nám podařilo získat DNA homininů ze sedimentů, můžeme zjistit přítomnost předchůdců člověka na místech a v oblastech, kde se nám to dříve jinými metodami nedařilo. To ukazuje, že analýza sedimentů a pátrání po DNA jsou velmi užitečnou archeologickou metodou, která se do budoucna nejspíš stane pro vědce rutinou.“