Průlet 2400 kilometrů širokou mezerou mezi povrchem planety a nejbližším prstencem je riskantní mimo jiné proto, že případná srážka se sebemenším tělesem, třeba kusem ledu, by sondě při rychlosti přes 110 000 kilometrů v hodině mohla způsobit vážnou újmu. Proto Cassini přenastavila svůj satelitní talíř tak, aby jí při průletu sloužil jako čelní ochranný štít, což je zároveň důvod, proč nemohla zůstat ve spojení se Zemí.

Od těch chvil už ale stihla do řídicího střediska poslat další kvalitní snímky ve vysokém rozlišení. NASA ve čtvrtek první z nich zveřejnila ještě neupravené na svých webových stránkách.

„Žádné vesmírné plavidlo ještě nebylo tak blízko Saturnu. Mohli jsme se spoléhat jen na předpovědi, jak by mohla průrva mezi prstenci vypadat,“ hodnotil úspěšný manévr šéf výzkumníků Earl Maize.

Jeden ze snímků, které Cassini odeslala po průletu mezi Saturnem a jeho nejbližším prstencem.

První snímky, které sonda Cassini odeslala po průletu mezi Saturnem a jeho nejbližším prstencem.

FOTO: NASA

FOTO: NASA

Nakonec shoří

Sonda má před sebou ještě 21 plánovaných průletů, než jí dojde všechno palivo a v září shoří v atmosféře Saturnu. Další průlet se má uskutečnit v úterý.

Projekt Cassini, zaměřený na výzkum druhé největší planety obíhající kolem Slunce, jejích prstenců a měsíců, začal v říjnu 1997 vypuštěním dvojsondy Cassini-Huygens. Ta na oběžnou dráhu kolem Saturnu dorazila v roce 2004.

Výzkum Saturnovy soustavy zahájilo v lednu následujícího roku přistání Huygense na Titanu. Z něho aparát přes krátkou životnost poslal na Zemi množství vědeckých poznatků.

K úspěchům mise Cassini patří kromě významných informací o Titanu například i poznatky o existenci vody na dalším měsíci Saturnu – Enceladu. Daný měsíc splňuje podmínky pro existenci života. [celá zpráva]