Článek
Na rozpor upozornilo mezinárodní měření matematické a přírodovědné gramotnosti TIMSS 2015, do kterého byli zapojeni žáci čtvrtých tříd z 32 vyspělých zemí OECD včetně Ruska a Singapuru.
„Překvapivé jsou velké rozdíly v počtu hodin mezi zeměmi u obou předmětů. Česká republika má podprůměrný počet hodin matematiky a téměř nejnižší počet hodin přírodovědy,“ uvedla Česká školní inspekce k průzkumu.
Výsledky českých žáků v testech jsou však nečekaně příznivé. V matematice se zdejší čtvrťáci umístili lehce nad průměrem s umístěním na 18. pozici. Podle výpovědí ředitelů se přitom matematice ve škole věnují v průměru jen 125 hodin ročně. Často při tom dětem pomáhají zájmové kroužky, v nichž jsou čeští žáci přeborníky.
Portugalští žáci sedí nad matematikou ve školách 275 hodin ročně, jenže v testech na tom nejsou o tolik lépe než ti čeští.
Výsledky v testech jim dávají desátou pozici. V Itálii se učí matematiku 230 hodin za rok, ale s výsledky jsou tamní žáci až na osmé pozici od konce.
Naproti tomu Jižní Korea investuje do výuky matematiky nejméně, konkrétně jen sto hodin ročně, ale výsledky má druhé nejlepší po Singapuru.
Ministerstvo školství už plánuje změny ve výuce matematiky, aby z ní opadl odér strašáka a aby se děti lépe připravily na střední školy. Matematika bude za čtyři roky dokonce povinným maturitním předmětem. Maturitní výsledky v tomto předmětu se však rok od roku zhoršují.
Málo biologie i fyziky
Zajímavé jsou i statistiky týkající se přírodovědných oborů. Co do počtu hodin zaměřených na biologii, chemii či fyziku je na tom ČR na štíru. Čtvrťáci se těmito předměty zabývají kolem 40 hodin ročně. Méně času na jejich výuku mají už jen v Severním Irsku a v Irsku.
Jenže podobně jako v matematice mají i v přírodovědě čeští žáci nadprůměrné výsledky, s nimiž se řadí mezi země jako Norsko, Anglie, Bulharsko, Chorvatsko, Německo a zmíněné Irsko.
Naopak ve Španělsku tráví děti nad přírodovědnými obory 125 hodin ročně, ale výsledky v testech je řadí až na desáté místo od konce. V Portugalsku se opět na počtu hodin nešetří, odučí se tam kolem 110 hodin ročně, nicméně testy je zařadily na šesté místo odspoda.
Jsme národ kroužků
Američtí školáci mají na přírodovědné obory sto hodin na rok, což jim stačí na sedmé místo. Slovenští žáci se učí přírodovědu přes 50 hodin ročně, ale v testech se umístili o devět míst pod ČR.
Na poměrně vysoké efektivitě českého vzdělávacího systému se zřejmě podílí více faktorů. Jak už Právo popsalo, čeští učitelé platí ve světě za srdcaře, kteří ze sebe dávají maximum.
Podle průzkumu si také čeští učitelé matematiky a přírodovědných oborů příliš nestěžují na vybavení a podmínky pro výuku.
Jenže průzkumy také ukázaly, že lepších výsledků dosahují žáci z bohatších rodin a s rodiči s vyšším vzděláním. A to častěji než kdekoli jinde. Podle znalců terénu český vzdělávací systém spoléhá na domácí zázemí.
„Jsme také národ kroužků, drtivá většina dětí má jimi pokryté odpoledne. Ale pak je rozdíl, když máte takové dítě s pěti kroužky a dítě, které je nemá. Mimoškolní vzdělávání je totiž mnohdy účinnější zejména z hlediska rozvoje klíčových kompetencí, jako je schopnost řízení týmu, sebeprezentace či zvládání stresové zátěže,“ řekl Právu bývalý ředitel a učitel chemie Miroslav Hřebecký, který se angažuje ve společnosti EDUin.
„Některé děti už od šesté třídy mají diář a čas zorganizovaný na každou hodinu. To jsou děti, které předčasně zestárly, ale také jsou vedeny k takové soustavnosti a výkonnosti, že kolikrát mají víc času a vědí přesně, kdy si mají sednout a něco se naučit. Mají lepší schopnost koncentrace,“ popsal.
„Přírodní předměty se dají učit tak, že je buď pochopíte, nebo se je prostě nadrtíte. U matematiky to ani jinak nejde. Je sice třeba inteligence a pochopit ji, ale zároveň je třeba napočítat příklady,“ uzavřel.
