Nomádští pastevci sobů bývali štíhlí jako proutek. Obezita byla mezi nimi něčím neznámým a nevídaným. Ovšem od té doby, co si obyvatelé Jamalského poloostrova, izolované oblasti na severozápadě Sibiře, můžou běžně koupit třeba instantní nudlové polévky a další nezdravou stravu, začali viditelně nabírat na váze.

Ruští vědci varují, že kmeny Něnců a Ketů v posledních letech dramaticky změnily svůj jídelníček, což může mít dalekosáhlé dopady na jejich zdraví. Dokud se jejich členové živili  čerstvými říčními rybami a zvěřinou, netušili, co to vlastně obezita je. Vnější vlivy teď ale všechno mění, a rozhodně ne k lepšímu.

Instantní polévky – rychlá cesta k nadváze

Alexej Titovskij má v Jamalo-něneckém autonomním okruhu na starosti vědu a inovace. Jeho tým zjistil, že nomádské kmeny teď oproti minulosti konzumují zhruba poloviční množství zvěřiny a sladkovodních ryb a nahrazují je spíš nudlemi a dalšími těstovinami, chlebem, sušenkami a sladkostmi. Instantní nudlové polévky se ve vesnicích staly hitem a pastevci si je tu nakupují, když táhnou okolo se svými stády.

Dr. Titovskij řekl listu Siberian Times: „V posledních letech se výrazně změnila strava místních obyvatel. I v tundře se teď často konzumují průmyslově vyráběné potraviny. Až doposud jsme nikdy u nomádských kmenů nezaznamenali potíže spojené s obezitou, ale teď vidíme predispozici k tloustnutí už i u malých dětí. Lidé tu dramaticky zvyšují přísun sacharidů a nahrazují jimi tradiční potraviny, bohaté na bílkoviny a tuky.“

„Nudle a další rychlá jídla se snadno jedí, připravují i přenášejí, proto chápeme, co na nich tradiční kmeny tak přitahuje. Jenže bohužel, velmi si tím škodí. V sacharidech sice najdou rychlý a snadný zdroj energie, ale tím to končí. Nedostávají z nich všechny ty nenápadné, a přitom tak důležité živiny, jež jim usnadňují přežívání v arktických podmínkách, které tu panují.“

Nachozeno méně, více v pase

Obezita ale není jediným problémem, který tato změna ve stravování přináší. Tradiční strava totiž pomáhá místním v tom, aby se snadněji “poprali“ s drsným klimatem. V létě tu sice teplota vystoupá nad nulu, ale to trvá jen zhruba měsíc. Po zbytek roku vládne v kraji tuhý mráz, v zimě tu běžně naměří i -50 ˚C. Přežít v těchto podmínkách není rozhodně pro člověka nic snadného, a pastevcům v tom odpradávna napomáhá i jejich tradiční strava.

Konzumace zvěřiny pomáhá předcházet omrzlinám a rybí tuk, například z lososovitých ryb jako je síh, zase zvyšuje odolnost proti prochladnutí. A kdo pravidelně pojídá maso štik a mníků, pomáhá svému organismu bojovat s vysokým tlakem a respiračními onemocněními. To všechno se v tundře opravdu hodí.

Další problém v životosprávě dnešních pastevců tkví v tom, že se výrazně zkrátily jejich pravidelné trasy, a to až o polovinu během posledních 25 let. Podle listu Siberian Times i toto přispívá k výraznému nárůstu případů obezity.

V oblasti se nyní intenzivně těží ropa a zemní plyn a pastevci se drží poblíž základen těžařských společností, protože v nich mají snadné odbytiště pro maso ze svých stád. To ale v důsledku znamená méně nachozených kilometrů a tím i méně spálených kalorií. Také to je znát.

Obezita je ve světě na vzestupu a stává se opravdovou epidemií. Už třetina obyvatel Země má vyšší hmotnost, než by bylo žádoucí, a obzvlášť markantní je nadváha u dětí. Tukové polštáře nejsou jen estetickým problémem, výrazně zatěžují také veřejné rozpočty. S obezitou se totiž pojí většina takzvaných civilizačních chorob, jako jsou onemocnění oběhové soustavy a cukrovka II. typu.
Ze statistik Světové zdravotnické organizace nevychází nejlíp ani Česká republika: v Evropě patříme mezi nejtlustší národy.