Díky stanici se mohlo už na devadesát vědců pustit do třiceti výzkumných projektů, z nichž mnohé jsou světového významu. Naše věda se tak podílí nejen na odhalování příčin a důsledků globálního oteplování, ale výzkumníci se mohou pochlubit objevy např. v mikrobiologii a paleontologii.

Stanici využívají už odborníci z pětadvaceti vědních oborů. „Dokazujeme, že i tak malá země, jako je Česko, může přinášet z Antarktidy celospolečensky hodnotné výstupy,“ řekl Právu vedoucí stanice Pavel Kapler z brněnské Masarykovy univerzity, která před lety stavbu vybudovala za zhruba 50 miliónů korun.

K práci vědců patří i odběry vzorků z tuleňů

K práci vědců patří i odběry vzorků z tuleňů

FOTO: Foto archiv Šárky Mašové

Mendelova základna je i důmyslnou technickou laboratoří. Vědci na ní pro své kolegy z českých technických univerzit a firem testují nově vyvíjené stroje a stavební materiály. Příkladem toho jsou nejmodernější větrné elektrárny. I díky nim Češi jako první dokázali, že antarktickou základnu lze provozovat pouze s využitím obnovitelných zdrojů energie.

Čeští klimatologové naměřili loni 23. března nový světový rekord: nejvyšší teplotu změřenou v Antarktidě, což bylo plus 17,8 stupně Celsia. Jejich kolegové mikrobiologové popsali desítky nových druhů mikroorganismů, z nichž některé bude zřejmě možné využít v biochemii. Paleontologové zase objevili jako první v Antarktidě zkamenělé houby.

Našli plesiosaura

Perličkou je i jejich nález pozůstatků druhohorního vodního ještěra – plesiosaura. Biologové dokázali, že se bezobratlí živočichové na ledovém kontinentu orientují v terénu s využitím smyslu, který vnímá magnetické pole Země. A to jsou jen střípky z českého polárního výzkumu.

Až budou jednou v budoucnu lehčeji odstranitelné výtvory sprejerů na zdech, bude to možná i díky českým polárníkům. Předloni si vezli na Mendelovu polární stanici 200 kilogramů nátěrových hmot, které pro české firmy testují. Jde o nátěry používané na ošetření zdí budov. Vědci zkoumají jejich odolnost ve vztahu k extrémnímu počasí.

Jen v létě

ČR je zastoupena díky stanici ve všech klíčových antarktických organizacích. Ledový kontinent je nadnárodní území, které může podle mezinárodní dohody sloužit jen vědě a výzkumu. Smlouvu podepsalo 48 států včetně Česka.

„Přestože vědci využívají stanici jen v době antarktického léta, tedy od ledna do března, je pro mnohé světové instituce připomínkou toho, že se s českou vědou musí počítat,“ uzavřel Kapler.